Do evropských voleb jde 39 uskupení, vybereme 21 europoslanců

Praha  Kandidátky do evropských voleb letos podalo 39 uskupení, což je o šest více než při minulých volbách. Češi si půjdou vybírat europoslance už potřetí. Poprvé šli k urnám v roce 2004, naposledy v roce 2009. Prezident Miloš Zeman vyhlásil termín na pátek 23. a sobotu 24. května. Rozděluje se 751 křesel, pro Českou republiku jich je připraveno 21. Poslance čeká pětiletý mandát a základní hrubý plat kolem 200 tisíc korun. Více informací o volbách a Evropském parlamentu si můžete přečíst zde.

Lhůta pro předkládání kandidátek skončila dnes v 16 hodin. Ministerstvo poté kandidátky přezkoumá a strany vyzve k případnému odstranění závad. Nejčastější chybou je nedodání dokladu o českém státním občanství. „O registraci nebo vyškrtnutí kandidáta rozhodneme nejpozději 5. dubna. V úterý 8. dubna vylosuje Státní volební komise čísla pro hlasovací lístky,“ upřesnil Řepka. Občané, kteří chtějí volit mimo trvalé bydliště, musí doručit žádost o vydání volebního průkazu do 8. května. Volit svého zástupce do Evropského parlametnu lze na rozdíl od sněmovních voleb jen na území ČR. Volič může na kandidátní listině zaškrtout dva preferenční hlasy.

Video Kdo chce do europarlamentu
video

Kdo chce do europarlamentu

Lídrem ODS, která letos obhajuje devět křesel, bude současný europoslanec Jan Zahradil. Sociální demokraté nyní mají sedm křesel a sází na sociologa Jana Kellera. Čtyři posty obhajuje i KSČM. Kandidátku povede poslankyně Kateřina Konečná. Třetí koaliční partner KDU-ČSL má nyní v Bruselu dva zástupce. Teď chce voliče oslovit s bývalým ministrem Pavlem Svobodou. 

Poprvé se v evropských volbách bude ucházet o přízeň voličů i hnutí ANO v čele s bývalým eurokomisařem Pavlem Teličkou. Premiéru má i TOP 09, která nasazuje bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera, dvojkou na kandidátce je pak někdejší místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Hnutí Úsvit přímé demokracie sází na ženu. Kandidátku vede advokátka Klára Samková. 

Počet kandidujících stran a hnutí do europarlamentu roste
Zdroj: ČT24

O volby do Evropského parlamentu není mezi Čechy příliš velký zájem

Při posledních volbách v červnu 2009 se o křeslo evropského poslance ucházelo celkem 33 stran a hnutí. Češi si z nich zvolili 22 europoslanců. Nyní si budeme vybírat jen 21 zástupců. Evropský parlament má po loňském vstupu Chorvatska do EU 766 poslanců. Podle pravidel Lisabonské smlouvy se ale od května 2014 jejich počet sníží na 751. O volby do Evropského parlamentu ovšem není mezi Čechy příliš velký zájem. Volební účast se dosud vždy pohybovala kolem 28 procent.

Každý členský stát EU má svůj vlastní volební systém. V případě Česka pro tyto volby tvoří území celé republiky pouze jeden volební obvod a volí se na základě poměrného systému. Mandát získá to politické uskupení, které dostane alespoň pět procent hlasů. Tato hranice platí i pro koalice.

Kandidovat se rozhodlo všech sedm sněmovních stran a hnutí, tedy ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09 s hnutím Starostů, ODS, KDU-ČSL a Úsvit. Konkurovat jim chce mimo tradičních účastníků volebních klání několik nově vzniklých seskupení. Patří mezi ně Liberálně ekologická strana někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka a její přímý soupeř strana s názvem „Antibursík – stop  ekoteroru!“. O ekologicky laděné voliče se bude ucházet i Strana zelených. O komunistické hlasy bude usilovat kromě KSČM i Komunistická strana Československa.

Do voleb míří rovněž loni v listopadu založená strana Republika, kterou vedou bývalí poslanci Věcí veřejných Otto Chaloupka a Michal Babák. Kandidátku postavila také bývalá vládní strana LIDEM, ale už bez někdejší členky Věcí veřejných Karolíny Peake a s novým názvem VIZE 2014, a Občanská konzervativní strana bývalého poslance ODS Jiřího Janečka. Seznam nováčků doplňují strana s názvem „evropani.cz“ a Hnutí sociálně slabých, které se mezi registrované strany dostalo teprve minulé pondělí. 

Koalice jsou v seznamu kandidujících uskupení pouze tři. Vytvořily je TOP 09 s hnutím Starostové a nezávislí, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Strana pro Evropu a Strana práce spolu s hnutím Nespokojení občané. 

Co letos rekordní počet stran do Bruselu táhne? Možná i to, že Češi už nejsou za chudé příbuzné. Od posledních voleb totiž europoslance neplatí jejich národní parlamenty, ale ten unijní. Hrubý měsíční plat českého zástupce se tak zvýšil na víc než dvojnásobek. Ve dnech jednání přísluší poslancům i diety na stravu a hotel. Unie jim ale platí i další pracovní cesty, asistenta nebo třeba externí poradenství. I ti, co to po letošních volbách v Bruselu definitivně zabalí, mají své jisté. Po evropské výplatní pásce následuje evropský důchod. Dostává ho každý bývalý poslanec od 63 let. Za jedno volební období, čili pět let, to je asi 38 tisíc korun měsíčně. Nárok na českou penzi přitom politici neztrácejí.


Pro mnohé stany budou volby pouze příležitostí představit se v rámci bezplatného prostoru, který kandidující strany dostanou v České televizi a Českém rozhlase.