Razantně proti Rusku. Opatrně se sankcemi – české reakce se různí

Praha – Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vyvolává dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina dojem, že hodlá obnovit ruské impérium a že zřejmě pokládá Evropskou unii za nepřítele. Zaorálka znepokojuje tón, jaký Putin použil, a vadí mu i jeho výroky o EU jako o nepřátelském prostředí pro Rusko. Premiér Bohuslav Sobotka považuje postup Ruska za nepřijatelný, připustil i rozšíření sankcí. České reakce na ruské jednání se ale různí. Nejopatrnější postup volí komunisté, naopak nejrazantnější je TOP 09.

Postup Ruska vůči Ukrajině považuje premiér Bohuslav Sobotka za nepřijatelný. Připouští proto možné rozšíření sankcí. „Pokud nebudeme schopni ve čtvrtek nebo v pátek konstatovat pozitivní výsledky, pak nepochybně bude diskuse o tom, jak by Evropa měla ve vztahu k Rusku z hlediska svého postoje přitvrdit,“ uvedl premiér. Zopakoval ale, že Česko nepodporuje plošné hospodářské sankce vůči Rusku, protože by mohly výrazně ohrozit zaměstnanost v zemi. Důvod, aby Evropa své sankce vůči Rusku výrazně zpřísnila, by Sobotka viděl například v tom, kdyby Moskva směřovala k anektování dalších území na východě Evropy. 

Zaorálek: Putinův projev dělá dojem, že Rusko má EU za nepřítele

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vyvolává dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina dojem, že hodlá obnovit ruské impérium a že zřejmě pokládá Evropskou unii za nepřítele. „Členské státu EU, Česká republika ani další země Unie, nikdy nechápaly a nikdy nemluvily o Rusku jako o nepříteli,“ poznamenal Zaorálek. Způsob, jak Putin o EU mluví a jak Unii charakterizuje, ministrovi vadí. EU podle něj byla pro Rusko solidním partnerem. „Jinde ve světě bude Rusko mít daleko tvrdší partnery, než byla Evropská Unie,“ míní Zaorálek. 

Schwarzenberg: Agresora nikdy nezastavíte shovívavostí 

„Agresora nikdy nezastavíte shovívavostí. Shovívavostí ho pouze pobízíte, aby si vzal více. A bohužel v politice platí ještě více, že s každým soustem roste apetit. Je tedy opravdu naše povinnost zastat se našich ukrajinských přátel a mezinárodního práva, že ani velmoc není oprávněna obsadit území sousedního státu a prostě si to zabrat,“ prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Po zkušenostech s ruskou nadvládou by ČR měla tlačit na ostatní státy v EU i NATO k tvrdému postupu proti Ruské federaci, zdůraznil předseda TOP 09.

TOP 09 ve svém usnesení prohlásila současné dění na Ukrajině za důkaz selhání umírněné diplomacie západních zemí. Ruská federace se podle TOP 09 snaží vrátit svůj vliv tam, kde byl před rozpadem Sovětského svazu. Podle bývalé vládní strany by měla být posílena ekonomická spolupráce EU a USA, a tím i transatlantické spojenectví.

Také šéf občanských demokratů varuje před vážností situace na Krymu a považuje za nutnost rozvíjet Severoatlantické spojenectví. „Potvrzuje se oprávněnost naší politiky, která podporovala posilování Severoatlantické aliance, protože nejnovější události ukazují, že to byla politika potřebná a že se k ní budeme muset v budoucnu vrátit,“ prohlásil Petr Fiala.

Komunisté a Úsvit se staví proti sankcím, dopadnou prý i na ČR

Naopak spíše proti sankcím se vyjádřili poslanci KSČM. Na jednání Sněmovny budou požadovat, aby koaliční vláda sdělila, jak sankce ovlivní českou ekonomiku. Podle šéfa klubu Pavla Kováčika „by to neměli odnést čeští občané“. Komunističtí poslanci jsou podle svého předsedy připraveni účastnit se debaty o Ukrajině, ale až poté, co si česká vláda ujasní svou pozici. Do dění na Ukrajině by se podle Kováčika neměl nikdo zvenku míchat, věc by si měli rozhodnout sami obyvatelé Ukrajiny.

Video Brífink TOP 09 k vývoji na Ukrajině a dalším tématům
video

Brífink TOP 09 k vývoji na Ukrajině a dalším tématům

Tón Putinova projevu Zaorálka znepokojil

Poslanec hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka, který se zúčastnil krymského referenda jako pozorovatel v jihokrymském Sudaku, uvedl, že s hlasy místních bylo během hlasování nakládáno standardně. Výsledek ho nijak nepřekvapuje, přestože vnímá intenzivní snahu Ruska zajistit si přístupem na Krym strategickou pozici, valná většina obyvatel poloostrova se podle něj stejně cítí být Rusy.

Jako pozorovatel se krymského referenda zúčastnil poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka. Jak zjistila Česká televize - misi financovala Euroasijská pozorovatelna pro demokracii a volby. Na jejím webu přitom pravidelně publikuje belgický aktivista Luc Michel. Francouzská média ho označují za člověka s ultrapravicovými názory, který vyjadřuje podporu světovým diktátorům. O to, kdo cestu Šarapatky na Krym financoval, se politik nezajímal.


Předseda poslanců hnutí Úsvit Radim Fiala shrnul stanovisko nového parlamentního subjektu: „Hnutí Úsvit nepodporuje ekonomické sankce proti Rusku. Jde o nesmyslný alibismus zakrývající vlastní chyby a slabost. Sankce poškodí zájmy České republiky. Naše hnutí vyzývá vlády Evropské unie, USA a Ruska, aby pod mezinárodním dohledem zajistily demokratické volby na Ukrajině a prosadily zde ústavní změny vedoucí k demokratizaci Ukrajiny.“

ČR se oficiálně připojila k západním státům a referendum o připojení Krymu k Ruské federaci považuje za neústavní. EU i USA již kvůli němu schválily první sankce vůči několika představitelům Ruska a Krymu. Ruské ministerstvo zahraničí se vůči sankcím ohradilo a varovalo, že je neponechá bez adekvátní odpovědi.