Praha - Mediální skupina Mafra se musí omluvit exministrovi vnitra Ivanu Langerovi (ODS) za články v deníku Mladá fronta DNES a na serveru iDNES.cz, které ho spojovaly s kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem. Pražský městský soud tak částečně vyhověl Langerově žalobě. Verdikt zatím není pravomocný. Langer napadal i další výroky, u nich mu ale soud omluvu nepřiznal. Zároveň odmítl jeho tvrzení, že proti němu deník a server vedly kampaň.
Mafra se má omluvit Langerovi za tvrzení o jeho spojení s Mrázkem
Omluva se týká dvou tvrzení o tom, že „Langer je ve spisu Krakatice podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem Mrázka“ a že porušil zákon o střetu zájmů. Podle soudu jsou tato tvrzení nepravdivá.
„S rozsudkem zásadně nesouhlasíme a využijeme všech právních prostředků, abychom jej zvrátili. Nyní si počkáme na písemné zdůvodnění rozsudku. Co se týče spisu Krakatice, zdůrazňuji, že jsme byli odsouzeni k omluvě za jediné slovo 'podezřelý',“ uvedla v prohlášení šéfredaktorka Mladé fronty DNES Sabina Slonková. Langrův právník Martin Elger se ohledně podání odvolání s klientem rozhodne až po prostudování písemného odůvodnění verdiktu. Zdůraznil ale, že politikovu hlavnímu požadavku - tedy omluvě za spojování s Mrázkem - soud vyhověl.
Kontroverzní podnikatel František Mrázek
Politik ale v žalobě napadal přes deset výroků Mafry. „Žalobce tvrdí, že se mělo jednat o jakousi kampaň proti jeho osobě, což neshledávám,“ konstatovala soudkyně Jaroslava Lobotková. Langerovi se například nelíbilo tvrzení o jeho lobbování za přítele Ivana Kyselého, který Langerovi v minulosti půjčil dva miliony korun na rekonstrukci domu v Olomouci.
Podle MfD byl Kyselý obchodním partnerem realitního magnáta Luďka Sekyry a v roce 2000 společně usilovali o podíl v největší české stavební firmě IPS. Langer, který byl tehdy místopředsedou sněmovny, jim podle deníku v tomto úsilí napomáhal. Mafra se hájí tím, že vycházela z přepisů policejních odposlechů. Z nich prý kromě jiného vyplývá, že někdejší údajný vládce českého podsvětí Mrázek využíval Langra právě přes Sekyru, za jehož zájmy Langer podle deníku lobboval. To, že si Langer a Kyselý pomohli navzájem, ale dnes soudkyně označila za nespornou věc: „Ano, pomohli si. Žalobce (Langer) za něj lobboval, pan Kyselý to sám potvrdil.“
Policejní spis Krakatice byl založen na konci 90. let a obsahuje informace o napojení organizovaného zločinu na politiky a státní správu. Spis byl založen protikorupční policií k vyšetřování deliktů spojených se skupinou později zavražděného mafiánského bosse Františka Mrázka včetně korupce a finančních machinací. Měl se zabývat prorůstáním státní správy a organizovaného zločinu. Nakonec ale k obvinění konkrétních lidí nedospěl. Spis obsahuje zejména informace o sledování a odposleších, které se ze spisu dostaly do rukou médiím.
Langer se žalobou na ochranu osobnosti domáhá omluvy už několik let. Soudkyně pražského městského soudu Jaroslava Lobotková jeho nárok v březnu 2010 zamítla s tím, že napadené články nebyly jednostranné a politik pokaždé dostal příležitost, aby se k nim vyjádřil. Langer se ale úspěšně odvolal k vrchnímu soudu, který nařídil projednat kauzu znovu a doplnit dokazování.
Soudkyně proto v uplynulém roce vyslechla řadu svědků, mimo jiné autora napadených článků, redaktora Jaroslava Kmentu. Ten popsal, že při tvorbě článků vycházel z materiálů shromážděných policií, které získal ve formátu MP3 od důvěryhodného zdroje. Totožnost zdroje odmítl prozradit, trval ale na tom, že v článcích není nic nepravdivého.