Praha – Miloš Zeman považuje návrhy na omezení prezidentských pravomocí za nelogické. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz řekl, že zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky“. Podle Zemana z nynějších úvah o omezení pravomocí hlavy státu vyplývá strach ze silného prezidenta. Silní lidé se „nikdy nebojí“, míní prezident. Zeman reaguje na to, že poslanci začali chystat zásadní změnu ústavy, kterou chtějí omezit jeho pravomoci například v souvislosti se jmenováním vlády a jejích členů, nebo pokud jde o výběr členů rady České národní banky.
Zeman: Je komické, že přímo zvolený prezident má mít menší pravomoci
„Pokládám za komické, že přímo zvolený prezident má mít užší pravomoci než prezident zvolený parlamentem. To absolutně nedává logiku,“ uvedl v souvislosti s úvahami o povinné kontrasignaci premiéra při jmenování členů bankovní rady, o zavedení termínu 30 či 60 dnů, v němž by prezident musel jmenovat nového předsedu vlády, či o možnosti svěřit druhý pokus jmenování premiéra místo prezidentovi sněmovně.
Zeman byl na rozdíl od všech svých předchůdců v české a československé historii zvolen prezidentem v přímých volbách, kritici míní, že během roku svého dosavadního úřadování si některé ústavní pravomoci hlavy státu vykládal příliš volně.
Má mít prezident neomezený čas pro jmenování premiéra?
Po loňských volbách jmenoval Zeman Bohuslava Sobotku (ČSSD) premiérem 83 dní po volbách, což je nejdelší doba v historii ČR, která od hlasování občanů do jmenování ministerského předsedy uplynula. Zeman uvedl, že po volbách jasně popsal pravidla, podle nichž bude při jmenování premiéra postupovat, a dodržel je.
„Na druhé straně, kdyby mne někdo svázal nějakou lhůtou, tak si uvědomte, že zejména v případě patového výsledku voleb, což je v České republice dost častý případ, musí strany jednat poměrně dlouho a dnešní ústava umožňuje, aby se jednající strany nedostaly pod časový tlak,“ uvedl.
Miloš Zeman jmenoval Bohuslava Sobotku premiérem
Zeman si dával na čas i se jmenováním ministrů: Netajil se kritikou vůči některým z nich a adepti také museli absolvovat osobní schůzky. Novou vládu získalo Česko až po 95 dnech od voleb. „Aby ministr byl nebo nebyl jmenován jenom na základě rozmaru jediného člověka, to je věc, která by měla z našeho ústavního práva vymizet,“ vysvětluje důvod upřesnění prezidentských pravomocí poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák. „Dokáži si představit, že dojde ke shodě a tato záležitost bude dořešena tak, aby tam byly stanoveny konkrétní lhůty,“ dodal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Rada ČNB: Měl by její členy jmenovat prezident, nebo Senát?
Další plánovaná změna se týká výběru členů rady České národní banky (ČNB), politikům vadí, že členy rady ČNB vybírá a jmenuje prezident. Miloš Zeman jmenoval nedávno novým členem rady bývalého premiéra Jiřího Ruskoka. Ten nahradil Evu Zamrazilovou, které v únoru vypršel šestiletý mandát. „Do budoucna zde hrozí to, že nějaká finanční skupina podpoří konkrétního kandidáta právě proto, aby ovládla bankovní radu banky, která má vliv na celý finanční sektor,“ obává se předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Když může Senát vybírat ústavní soudce, mohl by vybírat i členy ČNB,“ naznačuje řešení Stanislav Polčák.
Prezident Miloš Zeman jmenuje Jiřího Rusnoka členem Bankovní rady ČNB.
Jmenování profesorů a amnestie: Pravomoci, o které Zeman nestojí
Zeman, který pojem „ústavní zvyklosti“ označil za idiotský, také loni původně odmítl jmenovat profesorem literáta Martina C. Putnu, a to kvůli jeho vystupování na veřejnosti. Titul Putnovi nakonec předal tehdejší ministr školství.
Již dříve také oznámil, že nebude využívat institutu amnestie. Serveru Aktuálně.cz ale řekl, že je zásadně proti zrušení amnestie, protože příští prezident může na rozdíl od něj tuto pravomoc chtít využívat a není rozumné budoucí hlavě státu zužovat manévrovací prostor. Ústava podle Zemana není psána pro jednoho člověka, pro jednoho prezidenta.
Na dotaz, jestli jedná s autory chystaných změn ústavy, řekl, že pozměňovací návrhy dělá patrně „koalice“ místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, poslance TOP 09 Stanislava Polčáka a sociálnědemokratického ministra Jiřího Dienstbiera. „Přiznávám se, že s autory tohoto návrhu bych se nerad setkával, protože si jich všech tří hluboce nevážím,“ řekl Zeman.
Nová prezidentská pravidla má přitom připravit pracovní skupina poslanců napříč politickým spektrem - každá parlamentní strana zde má dva zástupce. Jindy znesvářené strany se vzácně shodují v tom, že ústavě chybí jasné lhůty pro jmenování premiéra i vlády.