Hamáček varuje před „řeckým“ scénářem: Ví EU, kolik ji bude Ukrajina stát?

Praha – Politická část Asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou je podepsána, ta finanční je ale běh na hodně dlouhou a složitou trať, myslí si předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Evropa podle něj možná příliš upřednostnila otevřenou politickou podporu, aniž by jasně stanovila, kolik ji budou hlavně ekonomické změny na Ukrajině stát. Ukrajina podle něj navíc bude muset dokázat, že evropské peníze poputují na potřebné reformy, nikoliv do kapes bohatých oligarchů.

Hlavním problémem současných námluv hlavní časti Evropy a Ukrajiny je fakt, že v zemi stále neproběhly plánované parlamentní ani prezidentské volby. Dokud Evropa neví, jak bude politická reprezentace Ukrajiny vypadat, měla by být podle šéfa dolní komory Hamáčka opatrná. „Já bych byl velmi zdrženlivý. Ukrajinská vláda, pokud chce být příjemcem nějaké pomoci, musí také zajistit a dokázat, že ta pomoc neskončí u nějakých ukrajinských oligarchů,“ tvrdí Hamáček.

Host pondělního Interview Danily Drtinové také připomněl, že z vyjednávání by se nemělo vynechat ani Rusko, byť se Západem v současnosti nevede vlídná slova. Ukrajina má totiž u federace stále nesplacené účty za plyn, a tak by část peněz z evropské pomoci nakonec paradoxně putovala do Ruska na umoření těchto dluhů.

Podle Hamáčka sice Unie během podzimu pochopitelně podpořila „evropské hnutí“ na Majdanu, těsnější sepětí – nejprve politické, potom i finanční - ji ale možná bude bolet více, než plánovala. „Ekonomická část té případné asociační dohody je problém. To bude ještě dlouhá cesta,“ uvedl předseda české sněmovny.

José Manuel Barroso, Arsenij Jaceňuk, Herman Van Rompuy a Catherine Ashtonová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Olivier Hoslet

Jan HamáčekJan Hamáček (ČSSD), předseda Sněmovny:

„Já mám pocit, že Evropa velmi iniciativně podporovala změny na podzim, nicméně ten finanční aspekt si ne úplně vydiskutovala a zřejmě zatím moc netuší, kolik bude celá ta změna na Ukrajině Evropu stát a jaký bude její podíl, podíl mezinárodních institucí a zda je vůbec připravena ty prostředky vyčlenit. Jistě si pamatujeme debatu o Řecku…“


  • Evropská unie se předběžně dohodla na tom, že poskytne během několika příštích let Ukrajině finanční pomoc 11 miliard eur (zhruba 300 miliard korun).
  • Dalších 610 milionů eur (16,7 miliardy korun) Unie pošle jako jednorázovou půjčku. Ta byla domluvená už při přípravě předchozí smlouvy o přidružení Ukrajiny k EU, kterou ale prezident Janukovyč odmítl podepsat.
  • Konkrétní pomoc schválila také Evropská banka pro obnovu a rozvoj: Ukrajině poskytne celkem 5 miliard eur (137 miliard korun).

Čerstvě podepsanou politickou část paktu považuje Hamáček za správný krok, i zde by prý ale čekal doprovodné závazky. Problém vidí hlavně u radikálnější, nacionalistické části vlády, prezentované hlavně stranou Svoboda. Evropským hodnotám podle něj příliš neodpovídá ani hnutí Pravý sektor, známé z radikálních projevů v ulicích Kyjeva. To sice ve vládě není zastoupeno, má ale podle všeho silný vliv na některé bezpečnostní složky.

„Já to chápu jako politickou deklaraci a podporu těm změnám, které na Ukrajině proběhly, ale dovedu si představit silnější akcent k tomu, co by Ukrajina měla splnit například ve vztahu k volbám, ve vztahu k extremistům,“ komentoval Hamáček politickou dohodu unijních a ukrajinských lídrů.

"Cestu na Krym poslancům nevyčítám, škodu udělat nemohli"

Hamáček se vyjádřil také k okolnostem cesty dvou poslanců za hnutí Úsvit a ANO a také někdejšího poslance ČSSD na Krym v rámci mezinárodních pozorovatelské mise. Vyšlo totiž najevo, že jejich pozorovatelskou misi financovala organizace, u níž běžně publikují ultrapravicoví aktivisté a zastánci světových diktátorů. Podle Hamáčka šlo čistě o osobní iniciativu, za kterou se dotyční musí zodpovídat jen svým voličům.

„Dívám se na ni jako na soukromou aktivitu pánů poslanců, protože oficiálně sněmovnou vysláni nebyli,“ reagoval Hamáček. Jejich postoj k otázce financování prý „nebyl nejšťastnější“, ale samotnou cestu jim šéf sněmovny nevyčítá. „Jeli si tam udělat nějaký obrázek, to je také součást práce poslance - seznamovat se s fakty,“ dodal s tím, že například poslanci na západě Evropy mají značnou volnost při cestách do zahraničí, aniž by byli součástí oficiálních delegací.

Zmíněnou trojicí byli poslanec Úsvitu Milan Šarapatka, člen ANO Stanislav Berkovec a exposlanec ČSSD, nyní starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek. Sám Šarapatka po návratu tvrdil, že formální podmínky hlasování byly splněny a nic varovného během pobytu na Krymu nespatřil.

Diskuze ale vyvolalo zjištění, že členy sněmovny k akci přizvala a celou cestu zaplatila organizace s názvem Euroasijská pozorovatelna pro demokracii a volby, za kterou podle dostupných zdrojů stojí zejména belgický aktivista Luc Michel. Francouzská média ho označují za extrémního nacionalistu, který otevřeně podporuje světové diktátory.

Šarapatka podle svých slov dotyčnou osobu nezná a zabýval se výhradně svým úkolem. „Podrobnosti financování mě zajímaly jen okrajově. Pro mě bylo důležité vidět, co říkají účastníci hlasování a jaká je tam atmosféra,“ řekl k otázce, zda se zajímal o toho, kdo ho na Krym vyslal. Tamní lidé si drtivou většinou odhlasovali připojení k Ruské federaci. Česká vláda ani Západ přitom referendum neuznaly. Své pozorovatele oficiálně nevyslala Unie ani OBSE.

Video Poslanec Šarapatka: Financování cesty mě zajímalo jen okrajově
video

Šarapatka: Letenky na Krym hradila Euroasijská pozorovatelna