Vítězství nad sbornou vyburcovalo Čechoslováky k odporu

Praha – Vítězství československých hokejistů nad týmem Sovětského svazu vyburcovalo národ zlomený srpnovou okupací a obětí Jana Palacha k jednomu z posledních projevů vzdoru. 28. března 1969 propukly v Praze protisovětské demonstrace. Při jednom z incidentů byla zdemolována výloha kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v dolní části Václavského náměstí. Tím vyvrcholily tzv. hokejové události, které následně komunistům posloužily jako záminka k tvrdšímu postupu vůči reformním silám.

Mistrovství světa v ledním hokeji se v roce 1969 mělo původně konat v Praze. Po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se však Československo pořadatelství raději zřeklo. O titul se tedy bojovalo ve švédském Stockholmu.

Poprvé zvítězili českoslovenští hokejisté nad sovětskou reprezentací 21. března 1969 v poměru 2:0 – už tehdy se republikou prohnala vlna nadšení. Porážku SSSR vnímali lidé po intervenci jako symbolické zadostiučinění a v ulicích skandovali protisovětská hesla.

Podívejte se na dokument Praha – Aeroflot 1969 z cyklu Osudové okamžiky věnovaný hokejovým událostem v březnu 1969, který obsahuje řadu výpovědí pamětníků.


Když naši hokejisté porazili sbornou o týden později podruhé (s výsledkem 4:3), a získali tak bronzovou medaili, bylo prakticky celé Československo na nohou. Začaly bouřlivé oslavy, které se na některých místech změnily v otevřená vystoupení proti okupantům. Konflikty vznikaly především v místech, kde sídlily sovětské posádky (v Ústí nad Labem dokonce hořelo několik sovětských vojenských aut). S velkou pravděpodobností se však jednalo o záměrně vyprovokované akce.

Státní bezpečnost (StB) měla na svědomí i nejvýraznější konflikt spojený s hokejovými oslavami, a sice zničení kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v dolní části pražského Václavského náměstí. Výloha Aeroflotu se stala terčem útoku demonstrantů už dříve, konkrétně 25. ledna 1969 při pohřbu Jana Palacha. StB se tím nejspíš inspirovala a na chodník včas navezla dlažební kostky, které začali její agenti při oslavách házet do výlohy. V té době byly na náměstí desítky tisíc lidí a někteří se nechali provokatéry strhnout.

Protisovětské akce se staly pro Kreml vedený Leonidem Brežněvem vítanou záminkou k tomu, aby zvýšil tlak na odstoupení prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka. Na zasedání ÚV KSČ v dubnu 1969 Dubček sám požádal o uvolnění z funkce a na jeho místo nastoupil Gustáv Husák.

Hokejové události se zapsaly do dějin jako jeden z posledních momentů, kdy Češi a Slováci dávali masově najevo svůj nesouhlas s „internacionální pomocí“ Varšavské smlouvy, jak ji nazýval komunistický režim. Tím úplně posledním byly protesty u příležitosti prvního výročí okupace 21. srpna 1969, které husákovská garnitura tvrdě potlačila. Na dlouhých dvacet let pak nastala rezignace – Československo bylo „normalizováno“.