Supervolební rok prověří rozpočty stran

Praha - Roku 2014 se s ohledem na troje volby, které se uskuteční, někdy říká supervolební. Kampaně k volbám Evropského parlamentu, komunálním a senátním předznamenávají pro stranické kasy enormní finanční výdaje. „Náklady na volby jsou vždy nejvyšší položkou,“ potvrdil místopředseda ČSSD Martin Starec. Nejen ty strany, které v předchozím roce skončily ve ztrátě ale letos plánují na kampaních oproti předchozím rokům šetřit.

Sociální demokraté plánují za kampaň před volbami do Evropského parlamentu zbytečně nevyhazovat. „Rok 2014 je supervolební rok a ČSSD se ho s plným nasazením zúčastní. Já osobně předpokládám, že volební fond nepřekročí 90 milionů,“ odhaduje Starec s tím, že třetina prostředků půjde na volby do Evropského parlamentu, zbytek pak na volby senátní a komunální.

Zhruba 18 milionů korun na evropské volby odsouhlasil celostátní výbor hnutí ANO. O penězích na komunální a senátní volby zatím vedení hnutí nejednalo, zmínil šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. ANO podle něj navzdory loňské ztrátě počítá po letošním roce s vyrovnaným rozpočtem - a to zejména díky příspěvkům od státu.

„Pro letošní rok počítáme se ziskovým hospodařením,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Miloslava Vostrá, která upozornila, že KSČM do předvolebních kampaní investuje méně než jiné politické strany. Volební náklady pro rok 2014 odhaduje Vostrá na zhruba 25 milionů, z toho zhruba 14 milionů na volby do Evropského parlamentu.

TOP 09 zatím dala na volby do Evropského parlamentu 10 milionů korun, podle předsedy poslaneckého klubu Miroslava Kalouska se ale částka ještě navýší o příspěvky z regionů a od místních organizací. Ty také pokryjí většinu nákladů na komunální a senátní volby, do kterých podle Kalouska plánuje centrum TOP 09 investovat zhruba 5 milionů.

Občanští demokraté plánují do eurovoleb investovat kolem 10 milionů. „Máme nachystanou kampaň do Evropského parlamentu, která bude skromná,“ řekl Zbyněk Stanjura (ODS). „Kampaně budou mluvit s občany přímo na ulicích, to nestojí žádné peníze,“ dodal s tím, že naopak omezí nákladnou propagaci, jako jsou billboardy.

Zástupce generálního sekretáře KDU-ČSL Vít Doležálek potvrdil, že strana investuje do kampaně před evropskými volbami zhruba 6 milionů korun, podobně na senátní volby. Pro komunální volby zatím rozpočet spočítán není, uvedl Doležálek.

Jak loni hospodařily politické strany

Politické strany a hnutí mají poslední den na předložení výroční finanční zprávy sněmovně. Do dnešního odpoledne jich povinnost splnilo 115 ze 197 registrovaných. Pokud některá strana dokument opakovaně nepředloží, hrozí jí pozastavení činnosti a v krajním případě až zrušení. Předložení úplné zprávy je taky podmínkou pro to, aby stát stranám a hnutím vyplatil zákonem dané příspěvky z veřejných peněz.

Největší zisk vykázali komunisté, 84 milionů korun. Sociální demokraté jsou 35 milionů v plusu a v kladných číslech skončili i TOP 09, lidovci a Úsvit. Ze sněmovních stran byly loni v několikamilionové ztrátě hnutí ANO a občanští demokraté. Na kampaň nakonec stranické sekretariáty vydaly zhruba půl miliardy korun.

Video Jak loni hospodařily politické strany
video

Jak loni hospodařily politické strany

Se ztrátou ve výši 57 milionů skončilo v roce 2013 hnutí ANO. Z výdajů hnutí ANO 269 milionů korun, šlo loni asi 119 milionů korun na kampaň před sněmovními volbami. Předseda hnutí Andrej Babiš přiznal, že výsledek hospodaření byl „trošku šok“. Sám poskytl straně bezúročnou půjčku ve výši 29 milionů, na jejíž splacení zatím čeká.

Občanští demokraté loni hospodařili se ztrátou 14,54 milionu korun. Ve výsledku se projevil výpadek příspěvků za poslanecké mandáty a příjem darů na loňské volby opožděný až do letoška. „Významná část darů pokrývajících volební náklady z roku 2013 byla přijata až v letošním roce, a tudíž se započte až do výnosů roku 2014. V hospodaření se projevilo také rozpuštění sněmovny a s tím spojený výpadek příspěvků za poslanecké mandáty a následně nižší počet obhájených mandátů,“ uvedla mluvčí strany Jana Havelková.

Naopak se ziskem hospodařili lidovci, kterým zůstal přebytek přes 20 milionů korun. „V loňském roce jsme měli největší výdaj 38 milionů na kampaň, hned druhý bylo 13 milionů na splacení úvěru,“ uvedl místopředseda strany Jan Bartošek. O volebních nákladech ve výši 70 milionů mluví TOP 09, také ona ale skončila s pozitivním výsledkem 24 milionů za minulý rok. Hnutí Úsvit podle svého tajemníka a mluvčího Jana Zilvara loni hospodařilo se ziskem v řádu milionů korun. Ze všech stran nejvyšší zisk vykázala největší opoziční strana KSČM. Podle místopředsedkyně Miloslavy Vostré ale hospodaření strany skončilo ziskem 84 milionů korun.

Sociální demokraté hospodařili v roce 2013 se ziskem 34,9 milionu korun a svůj celkový dluh ve formě půjček a úvěrů tak snížili na zhruba 208 milionů korun. „Hlavním příjmem byl příspěvek ze státního rozpočtu,“ upřesnil místopředseda strany pro hospodaření Martin Starec s tím, že naopak ze sponzorských darů získala v loňském roce ČSSD méně peněz než v letech předchozích.