Trpělivost přetekla. Církve hrozí žalobou na stát

Praha – České církevní řády hrozí, že se budou soudit se státem. Důvodem jsou cenné obrazy z Národní galerie, o jejichž navrácení usilují. Zpět chtějí získat především dva originály od Petra Paula Rubense – Umučení svatého Tomáše a Svatý Augustin – a devět maleb ze 14. století od Mistra vyšebrodského oltáře. Vydání obrazů ministerstvo kultury řádům slíbilo už minulý rok. Dosud se však nic nestalo a s rozhodnutím obrazy vydat váhá i pověřený šéf Národní galerie Vít Vlnas. Vyčkává na výsledky jednání politiků s církvemi. Ti se ale vesměs shodují, že pro rozhodnutí je řídící současný zákon a ne politická výzva.

Vrácení jedněch z nejcennějších děl Národní galerie, originálu obrazu Svatého Augustina a barokní malby Umučení svatého Tomáše, slíbil stát církvím už před čtyřmi měsíci. „Obě dvě strany se dohodly, že Národní galerie díla vydá,“ uvedl v prosinci loňského roku tehdejší ministr kultury Jiří Balvín (nestr.). I přes slib ale oba Rubensovy obrazy v hodnotě desítek milionů korun dodnes zůstávají v rukou galerie.

Církevní řády zvažují soudní spor

Řádu augustiniánů, který si obě díla objednal ve 40. letech 17. století u holandského mistra Petra Paula Rubense, dochází trpělivost. Řád hrozí, že pokud stát do Velikonoc vydání obrazů závazně nepřislíbí, bude se s Národní galerií soudit. „Řešíme to podle zákona, to znamená správní řízení a žaloba na stát,“ uvedl farní vikář Kostela sv. Tomáše v Praze Juan Provecho z řádu augustiniánů.

Výjev z obrazu Umučení sv. TomášeOba Rubensovy originály (Umučení svatého Tomáše i Svatý Augustin) visely původně v pražském kostele sv. Tomáše na Malé Straně. V roce 1891 si je ale půjčila Národní galerie, která je má ve sbírce dodnes. V kostele jsou nyní pouze jejich kopie.


Podle Provecha uvažuje o soudu se státem i řád cisterciáků a řád křižovníků, kterým také Balvín vydání obrazů už před čtyřmi měsíci slíbil. Cisterciáci chtějí od galerie vrátit například devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře. Tyto malby nevyčíslitelné hodnoty z poloviny 14. století jsou nejcennějším dílem Národní galerie.

Národní galerie s vydáváním čeká na politiky

Pověřený šéf Národní galerie Vít Vlnas ale zatím cenné obrazy vydávat nechce. Čeká na výsledky jednání mezi zástupci státu a církví. „Víme, že v této chvíli probíhají určitá jednání ohledně zákonů o církevních restitucích mezi představiteli církví a představiteli státu, a odtud čekáme, že by vzešlo i určité politické stanovisko, které by pro nás bylo vodítkem,“ uvedl Vlnas.

Kromě toho bude pro Vlnase důležitý postoj ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). „Jde o státní majetek nevyčíslitelné hodnoty a já si nedovedu představit, že takováto dohoda by byla uzavřena bez vědomí a souhlasu ministerstva kultury,“ dodal Vlnas. Ministr kultury Daniel Herman se chce se zástupci řádů ještě do Velikonoc setkat a žalobu odvrátit. „Myslím si, že se řadě soudních sporů dá předejít tím, že se věci vysvětlí,“ uvedl Herman. Řády slibují, že i po případném vydání nechají obrazy jako bezplatnou zápůjčku v Národní galerii. Podle návrhu smlouvy, kterou zatím odmítá galerie podepsat, by to mělo být minimálně na patnáct let.

Bělobrádek: Restituce nejsou otázkou politickou, ale právní

Smysl v čekání na politické stanovisko ale nevidí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Nechápu, že představitelé státních institucí čekají na politické rozhodnutí, restituce přece nejsou otázkou politickou, ale otázkou právní. (…) Šéfové státních institucí musí postupovat podle práva a nikoliv podle nějakého politického zadání, to zcela zásadně odmítám,“ uvedl Bělobrádek v pořadu Události, komentáře.

Na tom, že v řešení aktuální situace je hlavním vodítkem zákon, se s Bělobrádkem shoduje i předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je ale hlavním problémem morální hodnota současného zákona. „Byl schválen za velmi podivných okolností a za pomoci rychle dosazeného a pravomocně odsouzeného poslance,“ uvedl. V řešení situace soudní cestou vidí legitimní nástroj. Bělobrádek by naopak uvítal, kdyby se představitelé řádů zdrželi „předčasných a velmi rychlých soudních žalob“.

Jednání vlády s církvemi o změnách je neúspěšné

Církevní stavbaMinulý týden ukončila svou činnost komise, která vznikla z podnětu ČSSD a ANO a účastnili se jí i zástupci církví, s nimiž stát dohodu o vyrovnání uzavřel. Církve odmítly všechny námitky politiků k podobě zákona o majetkovém vyrovnání.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) záhy přišel s návrhem na zřízení vládního týmu, už v polovině března přitom vznikl k restitucím monitorovací tým. S církvemi chce o změně zákona dál vyjednávat, rozsah restitucí se přitom ČSSD dlouhodobě snaží zúžit. Sobotka usiluje například o dohodu s církvemi zahrnující snížení výše finančních náhrad nebo odbourání inflační doložky. Dohodnout by chtěl i předkupní právo státu na vydávané nemovitosti. Požadavky premiéra a jeho kroky v otázce restitucí na svých stránkách otevřeně zkritizoval kardinál Miloslav Vlk.