Praha – Kauzou kolem odvolaného ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala se zabýval sněmovní výbor pro bezpečnost. Na jednání dorazila také ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která poslancům vysvětlovala důvody pro Dohnalovo odvolání. Na výboru nakonec neprošlo usnesení, které by vyzývalo k návratu Dohnala zpět do funkce. Odvolaný ředitel s krokem Válkové nesouhlasí, rozhodnutí považuje za nezákonné a chce proti němu podat rozklad. Včera se kvůli svému odvolání sešel s premiérem Sobotkou.
Výbor pro bezpečnost se v kauze Dohnal proti Válkové nepostavil
GALERIE
videogallery_434729
Válková na jednání výboru opakovala své argumenty z dřívějška, podle ní Vězeňská služba nezajistila dostatečné podmínky pro ministerskou kontrolu, navíc prý audit zjistil závažné chyby v hospodaření. „Pokud jde např. o výstavbu věznice Bělušice, tak tam jsme zjistili takové nedostatky, že jsme radši stavbu zastavili,“ uvedla ministryně po jednání výboru. Kontrola hospodaření zatím stále běží, na jejím konci může být trestní oznámení.
Podle ministryně také Dohnal pobíral nadstandardní odměny, které mu déle než rok vyplácel tehdejší první náměstek Daniel Volák. První odměnu ve výši asi 80 tisíc dostal Dohnal už deset dní po nástupu do funkce. Nejštědřejší byl ale bývalý náměstek Volák od září loňského
roku. K hrubému platu asi sto tisíc korun tehdy Petru Dohnalovi začaly chodit každý
měsíc odměny od 50 po 98 tisíc. Volák se ale brání, prý šlo o zasloužené odměny: mimo jiné za zvládnutou amnestii nebo rekonstrukci věznic. „Byly to mimořádné úkoly, považuji to za adekvátní.“
Válková kritizovala také odměny, které některým svým podřízeným rozdával sám Dohnal. Třeba jeho první náměstek dostal na odměnách za rok asi 400 tisíc korun, tvrdí mluvčí ministerstva spravedlnosti. Odvolaný ředitel však chybu odmítá: „Ty odměny, které jsem dostával já a které dostávali mí náměstci, byly naprosto standardní, adekvátní odvedené práci.“
Dohnal prý pobíral nadstandardní odměny
Válková byla po skončení jednání spokojená
„Dopadlo to tak, jak si myslím, že to mělo dopadnout. Nebylo odhlasováno usnesení, kterým jsem byla vyzvána, abych se vrátila do stavu před tímto krokem (odvolání Dohnala), což by pro mě znamenalo manifestaci prohry po právní i věcné stránce. Takže jsem samozřejmě ráda,“ uvedla Válková po skončení jednání. Poslanec opoziční TOP 09 Daniel Korte sice na jednání výboru ministryni Válkovou vyzval k rezignaci, o tomto návrhu ale výbor vůbec nehlasoval. Dohnal na dnešní jednání výboru pozván nebyl, jeho názorý prý členové znají dobře.
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD):
„Nemyslím si, že je to koaliční problém, to dnešní jednání bylo ve věcné rovině. Chtěli bychom ale vidět dokumenty a materiály, na základě kterých paní ministryně generála Dohnala odvolala.“
Předseda výboru Roman Váňa (ČSSD) po dvouhodinovém jednání navrhl, aby komise doporučila Válkové obnovit stav na ředitelství do situace před pátkem minulý týden, kdy Dohnala odvolala. Chtěl také, aby ministryně nedělala další personální změny a počkala na projednání výsledků její kontroly na generálním ředitelství věznic. Výsledek dopadl nerozhodně - pět přítomných bylo pro, stejný počet proti. Dalších pět členů se jednání neúčastnilo. Usnesení by ale i po schválení nebylo pro Válkovou závazné.
Audit prý zjistil nedostatky v hospodaření
Válková zahájila řízení o odvolání Dohnala už v únoru, protože nebyla spokojena s jeho přístupem k ministerské kontrole. Nakonec ho odvolala před týdnem: prý proto, že ztratila důvěru v jeho schopnost řádně vykonávat funkci a uskutečnit nezbytnou reformu vězeňství.
Ministryně se opírá i o výsledky auditu, který prý odhalil závažné nedostatky v hospodaření s majetkem například v oblasti zadávání veřejných zakázek či čerpání prostředků z fondů Evropské unie. „Ministryně spravedlnosti konstatuje, že přístup Petra Dohnala má negativní dopad na hospodaření s majetkem státu,“ napsalo ministerstvo v tiskové zprávě. Dohnal prý také mimo jiné nerespektoval úkol připravit redukci počtu tabulkových pracovních míst na Generálním ředitelství Vězeňské služby ČR.
Ministryně pověřila řízením sboru místo Dohnala šéfa věznice Rapotice na Třebíčsku Pavla Ondráška. Jenže podle Váni neměla Válková pověřit jeho, ale podle organizačního řádu měl úřad převzít Dohnalův náměstek. Odvolaný ředitel není převelený, nebo přesunutý do zálohy, a podle Váni se tak ocitl „v určitém vzduchoprázdnu“, přičemž údajně hrozí podobná situace jako nedávno na policejním prezidiu, kde panovalo dvojvládí.
Petr Dohnal
Odvolaný šéf Vězeňské služby důvody ministryně odmítá – není prý pravda, že by bojkotoval ministerskou kontrolu. Věci ohledně hospodaření, které mu audit vytýká, se pak podle Dohnala děly už za éry jeho předchůdců v čele sboru.
Rozhodnutí o odvolání pak označil za neplatný úkon: „Jsem odvoláván podle jiného zákona, než jsem byl ustanoven. Rozhodnutí nemá ani poučení, nemá základní právní znaky. Navíc jsou mi vytýkány věci z doby, kdy jsem ještě vůbec nebyl ve funkci. Jsem překvapen, že paní ministryně opakovaně jedná v rozporu se zákonem,“ uvedl Dohnal pro ČT.
Sobotkovi prý Dohnal předložil řadu důkazů
Včera probíral svou situaci s premiérem Bohuslavem Sobotkou – podle svých slov mu předložil řadu dokumentů, podle kterých ho ministryně Válková odvolala neprávem. „Zcela explicitně dokazují, že to, jak paní ministryně postupovala, je jaksi za hranou,“ dodal. Premiérovi prý například ukázal protokol z kontroly, kterou Válková na ředitelství poslala. „Její vlastní kontrolní orgán píše, že některé věci byly realizovány mými předchůdci, a paní ministryně to v odůvodnění mého odvolání přesto, že to měla černé na bílém, dává za vinu mně,“ uvedl Dohnal.
Nejlepším řešením by podle Dohnala bylo, kdyby situaci napravila samotná ministryně tím, že by jeho odvolání zrušila. Příští týden chce se svým právníkem podat tzv. rozklad proti rozhodnutí Válkové.
Dohnal stál v čele Vězeňské služby od prosince 2012, kdy ho jmenoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ve funkci nahradil Jiřího Treglera, kterému předtím dělal náměstka. K Vězeňské službě nastoupil na počátku 90. let – tehdy začínal jako strážný v pankrácké věznici a postupně v ní prošel řadou funkcí. Loni v říjnu ho prezident republiky jmenoval do hodnosti brigádního generála.