Brno – Ústavní soud vyhověl stížnosti nevidomých manželů z Prahy, kterým podvodník do úvěrové smlouvy údajně vepsal své číslo účtu, a získal tak na jejich úkor půl milionu korun. Pár proto platnost smlouvy zpochybnil a s ohledem na svůj handicap se domáhal lepší právní ochrany. Soudy nyní musí jejich případ projednat znovu.
Ústavní soud se zastal podvedených nevidomých manželů
Manželé tvrdí, že podepsali úvěrovou smlouvu, jejíž obsah neznali, a stali se tak obětí podvodu. Peníze totiž odešly na jiný účet, než předpokládali, přesto museli úvěr splácet. Soudkyně zpravodajka Ivana Janů dospěla k závěru, že justice dosud jejich spor řešila příliš formalisticky.
Krajský soud v Praze, který postupoval podle instrukcí Nejvyššího soudu, v rozsudku uvedl, že se nevidomí mohli s obsahem smlouvy seznámit, a to například prostřednictvím jiné osoby. Proto rozhodl o platnosti úvěru na 500 000 korun i zástavní smlouvy na domek, v němž pár bydlí. Nyní se však bude muset k případu vrátit.
„Ústavní soud konstatoval, že došlo k porušení základních lidských práv stěžovatelů, a to práva na spravedlivý proces a práva vlastnit majetek. Je třeba se zastat zdravotně postižených osob, které vzhledem ke svému handicapu potřebují zvýšenou ochranu. Nyní jsou obecné soudy vázány právním názorem Ústavního soudu,“ vysvětlila mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
GALERIE
videogallery_435990
Podle ústavních soudců se nevidomí manželé nechovali nijak nezodpovědně a snažili se využít možností, které jim právo při podpisu písemných dokumentů dává. „Spíše to vypadá, že se stali obětí osob, které zneužily jejich zdravotního stavu,“ konstatovala Janů.
„Leasingová společnost jako profesionál v oboru měla věnovat tomuto případu zvýšenou pozornost a byla to ona, kdo měl zjistit, jestli si manželé skutečně přejí zaslat úvěr na účet, který nebyl jejich,“ míní advokátka Vladimíra Bláhová. Manželé se podle ní ve sporu o tento podvod soudí už více než devět let.
Ústavní soud opakovaně vytýká justici formalistické rozhodování a sofistikované odůvodňování zjevné nespravedlnosti, podobným způsobem argumentoval i tentokrát. „Mnohé případy a jejich okolnosti mohou být – jako v dané věci – značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité,“ píše se v nálezu.