Novým šéfem ÚSTR zvolen Hazdra

Praha – Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stal nynější náměstek ústavu Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole konkurzu získal nadpoloviční většinu hlasů. Šestičlenná rada ústavu se rozhodovala mezi ním a francouzskou historičkou Muriel Blaiveovou. Vedle pozice náměstka byl Hazdra v roce 2010 po několik měsíců přechodným ředitelem ústavu. 

Video Hazdra: Není jiné cesty, jak uklidnit spory, než dialog
video

Hazdra: Není jiné cesty, jak uklidnit spory, než dialog

Hazdra byl zvolen čtyřmi hlasy, jeden člen rady se zdržel a jeden hlas získala Blaiveová. Rada nevedla podrobnější rozpravu a hlasovala okamžitě. O místo šéfa ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo zájem celkem pět kandidátů. Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. Tuto skutečnost rada podle její předsedkyně Emilie Benešové zvažovala. „Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, protestů víc bylo i proti jiným kandidátům,“ komentovala. 

Nový šéf ÚSTR:

  • „Udělám maximum pro to, aby se spory a animozity, které jsou v ÚSTR od jeho počátku, podařilo eliminovat. Prostřednictvím dialogu. Jinou cestu nevidím.“

„Pan Hazdra, byť je nejmladší, má nejvíce manažerských zkušeností,“ uvedla Benešová. Do čela ústavu nastoupí jeho nový šéf 1. května. Po svém zvolení prohlásil, že by chtěl vést otevřený dialog se všemi zaměstnanci a atmosféru v ústavu zklidnit. „Mojí rolí bude, abych s lidmi komunikoval a přesvědčil je, že mají společný úkol a cíl. Není cílem nikoho z nás ústav zničit a rozbít, ale získat mu adekvátní postavení ve společnosti,“ řekl.

Hazdra už si funkci ředitele ÚSTR krátce vyzkoušel

Jedenatřicetiletý Hazdra zastává od loňského dubna post prvního náměstka ředitele ÚSTR. Zároveň působí jako vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (od října 2010). Od dubna 2008 do listopadu 2010 pracoval v ÚSTR, kde vytvořil a vedl Oddělení zkoumání doby nesvobody (1938-1945), zabývající se dějinami české společnosti v letech nacistické okupace. Několik měsíců byl i prozatímním ředitelem ÚSTR. Jako prozatímní ředitel čelil Hazdra kritice ze strany rady ÚSTR, které vadilo, že proti její vůli odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého. 

Ve svém výzkumu se Hazdra zaměřuje na problematiku šlechty v období mezi světovými válkami a v časech totalitních režimů. Rovněž se zabývá protinacistickým odbojem a komunistickou perzekucí v padesátých letech 20. století. Je autorem několika vědeckých publikací, ale i scénářů k hudebně-literárním pořadům a televizním dokumentům. 

Dnešní rozhodnutí rady prý Hazdru překvapilo. „Je mým velkým úkolem přesvědčit o tom, že volba nebyla špatná,“ uvedl. Jako prvního náměstka si chce na ústav přivést historika Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex. Podle Hazdry jde o velmi organizačně schopného člověka a erudovaného historika.

Výběr šéfa vzbuzoval kritiku 

Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se v uplynulých týdnech ohradili další dva neúspěšní kandidáti, a Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný. Jeden z neúspěšných kandidátů na ředitele Adrian Portmann se domnívá, že rada ústavu vyřazovala kandidáty z tendru nezákonně a žádá nápravu, v opačném případě se bude bránit i soudně. 

Ústav hledal nového ředitele po loňském odvolání Daniela Hermana, na přechodnou dobu ústav vedla Pavla Foglová. Hermanovo odvolání spustilo velké debaty politiků. Tehdejší vládní ODS krok označila za důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě tehdejší opoziční strany to odmítly. Kvůli Hermanovu odvolání také rezignovala celá vědecká rada ústavu. O ústav, který je zřízen zákonem, se od jeho založení pře levice s pravicí, jeho činnost vyvolává v pravidelných vlnách emoce. 

Herman, dnes ministr kultury, se kvůli svému nedobrovolnému odchodu z čela ústavu soudí. Odvolání bylo podle něj neplatné a vnímá ho jako politický krok. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Rada ústavu jeho odvolání zdůvodnila nespokojeností s jeho prací. „Nikdy nebyla předložena rámcová koncepce jakým způsobem a jakou metodikou ústav zkoumá nedávnou minulost, o jejímž studiu, o potřebě jejího studia, jsme přesvědčeni jako o nutném,“ zdůvodnila tehdy Hermanovo odvolání předsedkyně rady Petruška Šustrová. 

Úkolem ÚSTR, který byl zřízen zákonem, je zkoumat nestranně dobu komunismu a nacismu. Spadá pod něj i Archiv bezpečnostních složek s dokumenty bývalé Státní bezpečnosti. Archiv digitalizuje archivní materiál.