V dlouholetém sporu o dům na Hradčanech dostal Hrad na frak

Praha – Kancelář prezidenta republiky dnes pravomocným rozhodnutím Městského soudu v Praze prohrála spor o historický dům v katastru Hradčan, který byl vyvlastněn v 50. letech. Ústavní soud loni pokáral justici, že ve vleklém sporu hájí zjevnou nespravedlnost. Jeho verdikt přinesl zvrat v kauze, obvodní soud rozhodl o vydání domu trojici dědiců. To dnes také městský soud potvrdil.

V celé věci jde o jednopatrový obytný dům na adrese Jelení 13, od areálu Pražského hradu odděluje Jelení příkop a Lumbeho zahrada. Majitelé přišli o dům v roce 1957, kdy jim ho stát vyvlastnil vládním nařízení o chráněné oblasti Pražského hradu.„Vládní nařízení nelze ve vztahu k předmětným nemovitostem pro jeho neurčitost považovat za platný titul pro přechod vlastnického práva na stát,“ zdůraznila předsedkyně odvolacího senátu Irena Saralievová. Převzetí nemovitosti bylo podle soudu svévolným zásahem, který porušil obecně uznávaná lidská práva a svobody.

Dědicové o dům bojují řadu let. Ve sporu v minulosti padly tři rozsudky u prvoinstančních soudů, pak tři rozsudky u odvolacích soudů a kauzou se již dvakrát zabývaly dovolací soudy. I proti dnešnímu rozhodnutí už lze jen podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Zda se prezidentská kancelář opravdu odvolá, ještě podle mluvčího Jiřího Ovčáčka zváží.

Původní majitelka domu i pozemku se vítězství v dlouhém soudním sporu nedožila. Zemřela v květnu minulého roku, jejímu jedinému dědici Jaroslavu Šedivému soud přiřkl polovinu objektu, dědicům druhého z majitelů Václavu Třmínkovi a Nele Třmínkové každému po čtvrtině.

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček:

Jiří Ovčáček„Nejde o objekt, který by byl součástí vnitřního areálu Pražského hradu. Naším cílem do budoucna je především uchránit celistvost vnitřního areálu Pražského hradu. Povinností Kanceláře prezidenta republiky i Správy Pražského hradu je ochraňovat majetek, který má ve vlastnictví, to je zcela přirozené.“


Dlouholetý spor nabral nový směr po nálezu Ústavního soudu, který konstatoval, že soudy dosud formalisticky hájily zřejmou nespravedlnost. Už tehdy ústavní autorita označila převzetí domu jako svévolný zásah do vlastnického práva, který je neslučitelný se základními atributy právního státu. Právní názor Ústavního soudu byl pro obvodní soud i městský soud závazný.