Smrtí vše nekončí, připomíná křesťanská zvěst Velikonoc

Praha – Ačkoliv Velikonoce pro většinu české společnosti znamenají spíše prodloužený víkend, křesťané a židé se původního smyslu těchto svátků stále drží. Myslí si to religionista Ivan Odilo Štampach. Za odklon části lidí od duchovna přesto podle něj zčásti mohou církve, které vlastní hodnoty špatně reprezentují. Nicméně podle teologa Tomáše Halíka tady není jen věcí církve šířit křesťanskou zvěst Velikonoc, ale svou úlohu tu má i kultura. "Ti, kteří nenajdou cestu do kostelů, mohou myšlenku Velikonoc přijmout skrz hudbu či výtvarné umění," tvrdí Halík.

Velikonoce se dotýkají toho nejhlubšího v člověku. Tyto dny jsou podle teologa Halíka nabité tak úžasným obsahem, že je mu líto lidí, kteří to tzv. prospí, jdou okolo a nikdy se do toho pořádně neponoří.

Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Ve své podstatě jde o mystérium smrti a života. „Lidský život je pomíjivý a konečný, má svou tragickou dimenzi, velikonoční svátky ovšem říkají, že páteční smrtí vše nekončí, ale vítězí život,“ upozornil religionista Ivan Odilo Štampach s tím, že takovéto přesvědčení přináší do lidského života „zázrak“. „Pokud je člověk ochoten toto vnitřně přijmout a stát se člověkem naděje, je i svět trochu zázračnější,“ dodal v Interview ČT24.

Věřící si na Velký pátek připomněli Kristovu smrt a Kristův pohřeb. „Velkopáteční obřady ale končí velmi zvláštně, bez jakéhokoli požehnání, všichni se v tichu rozejdou domů. Bílá sobota je pak den absolutního klidu. Ta největší liturgie začíná v noci z dneška na zítřek a nesmí začínat před západem slunce,“ vysvětlil ve Studiu 6 katolický kněz Marek Orko Vácha. 

Vánoce jsou nejkrásnějším svátkem, Velikonoce jsou naopak nejhlubším svátkem. Kdo by chtěl zažít nějakou krásnou liturgii, tak daleko hezčí než ta vánoční půlnoční mše svatá jsou obřady Bílé soboty, tvrdí kněz. „Ty začínají tak, že vně kostela se rozdělává oheň křesáním, někde díky skautským woodcraftským dovednostem i třením dřev. Pak se do tmavého kostela přináší jediné světlo – tzv. paškál – velikonoční svíce. Všichni přítomní v kostele rozsvěcují svoje svíčky a zpívá se velikonoční chvalozpěv Exultét - oslava velikonoční svíce, oslava světla nad tmou, dne nad nocí, pravdy nad lží,“ přibližuje kněz, co se děje o Velké noci.

Součástí Velikonoční virgilie je i obřad „Velké noci = Velikonoc“, kterému předchází „Slavnost světla“, jež vyjadřuje, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět - více zde.

Výrazně ateistické Česko ovšem tato atmosféra, stejně jako každý rok, příliš nepohltila.

„Pro většinu společnosti jsou Velikonoce opravdu volné dny, pro některé to jsou maximálně svátky jara,“ poznamenal Štampach. Velikonoční zvyky tradičně spojené s Velikonočním pondělím přitom podle něj zároveň upadají. „Dodržují se spíše na vesnicích, a to hlavně třeba na jižní Moravě,“ soudí. Zároveň si ale posteskl nad komercionalizací, která velikonoční svátky v posledních letech provází. „Kéž by nebyla tolik přehnaná. Jsou ještě věci, které nejsou na prodej,“ podotkl vysokoškolský pedagog.

Na Velký pátek není volno potřeba

Duchovní rozměr Velikonoc se snaží připomenout i někteří čeští politici včetně šéfa lidoveckých poslanců Jiřího Miholy či občanského demokrata Marka Bendy, kteří letos znovu otevřeli debatu o tom, zda má být Velký pátek dnem volna. Štampach, jenž se označuje za křesťana a Velikonoce vidí jako křesťanské svátky, přesto nepracovní pátek odmítá.

  • „Velký pátek je den, kdy nic neslavíme, je to den, kdy si připomínáme utrpení. Je to poslední den pracovního týdne a já přesto musím jít do práce a moc mě to netěší. Pak si ještě musím najít večer čas, abych zašel na liturgické obřady a dal všechno dohromady. Možná toto k tomu patří, jako taková malá součást utrpení Velkého pátku. Člověk se k tomu utrpení alespoň vnitřně připojí,“ uvedl religionista Ivan Odilo Štampach v Interview ČT24.

Hromadný odklon lidí od duchovních hodnot je podle někdejšího člena dominikánského řádu Štampacha, jenž byl později z římskokatolické círvke vyloučen, chybou církví. „Špatně reprezentují hodnoty,“ myslí si. „Kdyby byly církve opravdu věrohodné, lidé by jejich připomínání duchovních hodnot více přijímali. Takto spíše pokrčí rameny a řeknou: 'Nejdříve to dodržujte vy,'“ říká Štampach. Naděje na lepší zítřky pro katolickou církev přitom vkládá do nového papeže Františka. „Na římský stolec usedl křesťan,“ prohlásil na papežovu adresu.

Právě papež František povede ve Vatikánu velikonoční vigilii - tedy noční bohoslužbu, která je nejdelší v církevním roce a připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání.