Bělobrádek: Zdanění náhrad je „předvolební folklor“ ČSSD

Praha – Stát by mohl zdanit finanční náhrady církvím. A to v případě, že nebudou souhlasit se snížením těchto náhrad vyplácených v rámci restitucí. České televizi to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Poslanci sociální demokracie už dokonce začali chystat zákon, který by zavedl 15procentní srážkovou daň. Předseda lidovců, kteří takové opatření odmítají, to v rozhovoru pro ČT označil za „předvolební folklor“.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: Hemera/Radomir Rezny

Stát v příštích třiceti letech vyplatí církvím celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Sociálním demokratům se ale zdají finanční náhrady příliš vysoké. Někteří členové vlády už začínají nahlas uvažovat o tom, že by je měl stát zdanit. A to i přes odpor církví. „Samozřejmě, zatím se to zkouší takzvaně po dobrém. Ale v záloze je i otázka možného zdanění těch příjmů,“ řekl České televizi ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Jen pro představu: Kdyby byla v příštích třiceti letech průměrná inflace dvě procenta, získal by stát díky zdanění zpátky téměř 12 miliard korun.

Existenci plánu zdanit církve potvrzují rovněž vlivní poslanci ČSSD. „Slyšel jsem o tom, že se připravuje nějaký poslanecký návrh. Chápu to jako jednu z možností, jak snížit tu částku náhrad, myslím si, že je neúměrně vysoká. A to zdanění by bylo určitě jednou z cest,“ myslí si předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava.

„Pokud se jednání nezdaří, tak určitě jsou ve hře i možnosti změny zákona,“ dodal předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc. Také ministr financí Andrej Babiš (ANO) už dřív připustil, že by proti zdanění náhrad nic neměl.

Sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka nicméně chce s církvemi ještě vyjednávat. „To, co nyní navrhujeme, je pokračování jednání na vládní úrovni se zástupci církví s cílem dosáhnout korekce podoby církevních restitucí,“ uvedl předseda vlády.

Jeho zatím poslední návrh na vytvoření vládní komise lidovci ale odmítli (čtěte víc). Plán zdanit finanční náhrady navíc tvrdě kritizují a odvolávají se při tom na koaliční smlouvu. „Doporučuji, aby si přečetli koaliční smlouvu, je tam jasné ustanovení, které se týká daní,“ vzkázal svým kolegům předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Ve hře jsou i další návrhy

Nejsilnější vládní strana navrhla kromě zdanění náhrad také další změny. Tou první je prodloužení lhůty pro zkoumání církevních žádostí o majetek. Tempo vydávání majetku by se tak zpomalilo nejméně o půl roku. Druhý návrh požaduje, aby církve povinně zveřejňovaly smlouvy, jak s nabytými penězi naloží. Hovoří se rovněž o možnosti zrušení inflační doložky a zavedení předkupního práva státu na majetek vydaný v restitucích, pokud by jej církve v budoucnu prodávaly.

Změnu podmínek restitucí odmítají i samotné církve. „Žijeme v demokratické společnosti, tak si myslíme, že je složité jednostranně měnit věci, které byly dohodnuté,“ podotkl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

CÍRKEVNÍ RESTITUCE

  1. Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 300 žádostí, ve kterých nárokují 114 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
  2. Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První 2 miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
  3. Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

„Jsme přesvědčeni, že ve věci změn o majetkovém vyrovnání státu s církvemi není o čem jednat. To je uzavřená věc. Pojďme se bavit o budoucnosti, o postavení církví ve společnosti v kooperativním modelu spolupráce se státem,“ vybídl předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.

Negativní postoj ke změnám restitučních zákonů už dříve zaujala pravicová opozice, tedy ODS a TOP 09, které majetkové vyrovnání v uplynulém volebním období prosadily. „Buďme všichni rádi, že toto mimořádně citlivé téma jak pro církve, tak pro veřejnost bylo vyřešeno, a znovu ho neotvírejme,“ nabádá šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Pokud by se však ČSSD nakonec rozhodla pro zdanění finančních náhrad bez dohody s církvemi, ve sněmovně to prosadí. Většinu totiž sestaví spolu s hnutím ANO a komunisty.