Klaus: Ukrajina se musí rozhodnout sama. Západ způsobil neřešitelný konflikt

Praha – Situaci na Ukrajině nevyhrotilo Rusko ani jeho prezident Vladimir Putin, ale hlavně Západ v čele s Evropskou unií a Spojenými státy. Svůj pohled na současnou mezinárodní krizi uvedl exprezident Václav Klaus v Interview ČT24. Ukrajina je podle něj příliš složitý a vnitřně rozpolcený stát, než aby mohl jasně říci, zda se chce přiklonit k Západu, nebo Rusku. Podle Klause tak prý byla - právě Západem - vtlačena do neřešitelného dilematu. „My jsme od začátku říkali, že tím, že Ukrajinu do toho tlačíte, ji zničíte a rozbijete. Přesně to se bohužel stalo,“ dodal Klaus s tím, že Ukrajina si prý musí o svém dalším směřování rozhodnout sama.

Klaus se k vyostření konfliktu na Ukrajině a zejména k roli zahraničí kriticky vyjadřuje už několik měsíců. Mimo jiné zastává názor, že vyhrocení nálad obyvatelstva rozhodně nebylo v zájmu Kremlu. Prezident Putin si podle Klause po relativně úspěšné olympiádě v Soči zřejmě nepřál podobnou „pozornost“. Vývojem situace a stále důraznějším voláním ukrajinských Rusů pak byl podle Klause do přímého angažování „zavlečen“.

Za několikaměsíční bobtnání sporu v centru Kyjeva tak mimo jiné mohou nereálné naděje, které v řadě Ukrajinců živil právě Západ, uvedl už dříve Klaus. „To, co vypuklo na kyjevském Majdanu, si myslím, že nezpůsobilo Rusko ani Putin. To vyhrotila Západní evropa, Spojené státy, všichni ti naši gerojové, hrdinové, Schwarzenbergové, Kocábové, Štětinové a další,“ komentoval ve vysílání ČT.

Klaus vytýká ukrajinsko-evropským námluvám zejména to, že přehlížejí rozsáhlé politické a ekonomické problémy země nebo evidentní rozpolcenost obyvatelstva. Ukrajina podle něj na rozdíl od jiných postkomunistických států nemá za sebou důslednou transformaci.

Václav Klaus:

„Tuto zemi s takto rozděleným obyvatelstvem najednou přinutit k jasné odpovědi na otázku: Chcete na Východ, nebo na Západ? Chcete do EU, nebo se nějak spojit s Ruskem? - My jsme od začátku říkali, že tím, že Ukrajinu do toho tlačíte, ji zničíte a rozbijete. Přesně to se bohužel stalo.“


Řešením je podle bývalého prezidenta přesně opačný postup: Nechat Ukrajinu, ať si o své budoucnosti rozhodne sama – bez intervencí jakékoliv ze stran. „To si myslím tisícinásobně, když ve všech mých textech píšu: Prosím zastavme jakoukoliv intervenci z východu nebo západu,“ zmínil český exprezident.

Navzdory kritickému postoji k roli Unie se přitom Klaus v minulosti stavěl za to, aby se Ukrajina k Západu více přimkla – zejména při návštěvě Kyjeva v roce 2005 například doufal v to, že „klepání dveře EU či NATO nebude trvat dlouho“.  S odstupem času si za svými slovy dál stojí. „Já jsem vždy říkal, že nemám sebemenší nárok a oprávnění, abych tvrdil: My už tam jsme a dveře teď zabouchněme a zamkněme a už nikoho dalšího nepouštějme… Můj výrok v tomto smyslu byl oprávněný, pravdivý,“ dodal v Interview ČT24.

Žádnou výraznou pomoc Západu Klaus nevidí ani v politických dohodách či slibech finanční pomoci. Aktuálně například viceprezident USA Joe Biden přislíbil Ukrajině další finanční injekci v hodnotě 50 milionů dolarů (zhruba 1 miliardu korun). Podle Klause přitom taková částka představuje pouhých šest setin z jednoho procenta ukrajinského HDP.

„S tou pomocí se mi to zdá velmi úsměvné… Já bych skoro váhal, kolik stál let viceprezidenta Bidena na Ukrajinu - jestli se náhodou tyhlety hodnoty neblíží. Ty pomoci jsou opravdu velmi sporné a bylo by dobré, aby lidé férově řekli, co tím od Ukrajiny čekají. Nevěřím, že jí budou pomáhat,“ prohlásil Klaus. Sám ostatně není příliš velkým příznivcem „mezinárodního rozdávání peněz“ – za podobnou pomoc by se prý osobně spíše styděl.

  • Kyjev se nicméně například s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodl na úvěrové pomoci až ve výši 14 až 18 miliard dolarů (277 až 316 miliard Kč). Balíček od MMF bude podle Bidena již brzy připraven.

Václav Klaus„Já jsem opravdu rád, že už nejsem prezidentem. Nevydržel bych být ticho, nevydržel bych říkat, jak to je bezvadné, co se na Ukrajině rozeštvává, a jak to s ostatními schvaluji… Měl bych velké problémy, ještě daleko větší, než když jsem nechtěl podepsat Lisabonskou smlouvu.“