Restituce: Jaké budou lhůty pro posouzení, záleží už jen na poslancích

Praha - Vláda zaujala neutrální stanovisko k návrhu skupiny poslanců ČSSD, který počítá s prodloužením lhůt pro posuzování žádostí o vydání majetku v rámci církevních restitucí. Novelu nyní dostanou na stůl poslanci. Premiér Bohuslav Sobotka doufá, že se najde dostatek hlasů, aby byla přijata. Pro samotné církve není případné prodloužení lhůty zásadní. Podstatné podle nich je, že neohrozí restituce jako celek.

Zdroj: ČTK/Tetra Images Autor: Daniel Grill

Poslanci ČSSD chtějí prodloužit lhůtu, kterou mají úřady na posouzení žádostí o vydání majetku, z šesti měsíců na rok a u složitých případů na rok a půl. Chtějí tím zajistit, aby úředníci měli dost času na kvalitní posouzení jednotlivých žádostí. „Obáváme se, že velký tlak, pod kterým je Státní pozemkový úřad a Lesy ČR, by jinak mohl vést v konečném důsledku až k určité chybovosti,“ upozornil po jednání vlády premiér.

Podle předsedy strany Pavla Bělobrádka zaznělo na jednání vlády k návrhu několik výhrad včetně té, že je protiústavní. „Nakonec vláda zaujala neutrální stanovisko,“ uvedl. Lidovci se ale obávají, aby se tato drobná novela nestala záminkou pro otevření další změny zákona o církevních restitucích. O návrhu bude proto jednat ještě poslanecký klub strany.

Proti použití návrhu jako nosiče pro případné další změny je rovněž hnutí ANO. Sobotka ale obavy koaličních partnerů mírnil: „Není záměrem sociální demokracie využívat tuto novelu jako nosič nějakých dalších změn. Novela byla předložena čistě ve věci prodloužení termínu k vydávání majetku.“ 

Státní pozemkový úřad (SPÚ) přijme kvůli restitucím od začátku května také 130 nových zaměstnanců, kteří s rozsáhlou agendou pomohou. Pověřený ředitel úřadu Martin Vrba se na tom dohodl s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

CÍRKEVNÍ RESTITUCE

  1. Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 300 žádostí, ve kterých nárokují 114 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
  2. Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První 2 miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
  3. Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.