Sobotka 100 dní ve funkci. Co jeho tým stihl a o co se zatím pře?

Praha - Právě před 100 dny se Bohuslav Sobotka stal premiérem. Jeho koaliční vláda ČSSD, lidovců a hnutí ANO už mimo jiné rozhodla o prodloužení pronájmů gripenů na dalších dvanáct let a naopak odmítla poskytnout záruky pro dostavbu Temelína. Už během prvních tří měsíců se však začalo spekulovat, jak dlouho trojkoalice vydrží – mezi stranami to jiskřilo a jejich zástupci si posílali poměrně ostré vzkazy přes média. Dohoda tak stále není např. u církevních restitucí nebo na služebním zákonu.

Dostavba Temelína


Kvůli rozhodnutí Sobotkovy vlády zrušila energetická společnost ČEZ obří tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Kabinet totiž odmítl poskytnout záruky za výkupní ceny elektrické energie: „Nová vláda není ochotná poskytovat záruky za výkupní ceny elektrické energie, které by v příštích několika desítkách let mohly dramaticky zatížit ať už domácnosti, nebo firmy z pohledu zvýšených odvodů v důsledku nutnosti financovat dostavbu elektrárny Temelín,“ uvedl premiér během poslaneckých interpelací.

Video Události: Sobotka – 100 dní ve funkci
video

Události: Sobotka – 100 dní ve funkci

Jenže právě záruka za výkupní ceny byla jednou z podmínek ČEZu. Bez této záruky by se totiž nemuselo vyplatit další dva bloky stavět. Firma ČEZ pak 10. dubna zrušila zadávací řízení na dostavbu elektrárny. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu,“ prohlásil generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Projekt na modernizaci Temelína však úplně nekončí, firma ČEZ bude na projektu dále pracovat. Prezident Miloš Zeman se pak vyslovil pro vypsání nového výběrového řízení, kterého by se podle něj mohli zúčastnit hned čtyři zájemci, ve zrušeném tendru totiž nakonec zůstaly jen dvě nabídky.

Jaderná elektrárna Temelín
Zdroj: ČTK
Autor: Pinkas Martin/Euro

Daňové změny


Koalice ČSSD, lidovců a hnutí ANO se shodla na zavedení snížené sazby DPH ve výši 10 procent. Tam by měly spadat léky, knihy, dětské pleny nebo nenahraditelná dětská výživa. Nižší sazba DPH by měla platit od příštího roku, ministerstvo financí ji má zapracovat do návrhu státního rozpočtu. O snížení DPH na dětské pleny však bude muset vláda ještě jednat s Evropskou komisí.

Jenomže podle ekonomických analytiků je zavedení 10% sazby nesystémové a povede k horší přehlednosti daňového systému. Navíc prý bude náchylnější k daňovým únikům. Kritici také vládě vytýkají, že není jasné, kde na nižší DPH vezme. Podle mluvčího ministerstva financí si to ale může vláda dovolit díky očekávanému příznivému vývoji české ekonomiky. Letos má růst o 1,7 % a v dalších letech až o 2 %. 

  • Koalice diskutuje o výši daňové slevy na dítě. Zatímco ministr financí Andrej Babiš (ANO) počítá s jejím zvýšením o sto korun měsíčně, lidovci navrhují růst o 500 korun na druhé dítě a o 900 korun na třetí a každé další dítě. Příjmy státu na daních by se v takovém případě snížily až o čtyři miliardy korun.
  • Vláda chce omezit výdajové paušály pro živnostníky, navrhuje proto strop. Zpřísnění se má týkat 60% paušálu, který využívají živnostníci. Podle Asociace samostatných odborů však strop nebude účinný, prosazuje proto minimální daň pro živnostníky, a to tisíc korun měsíčně.

Důchody a dávky


Vláda posvětila návrh ministryně práce Michaely Marksové na vyšší valorizaci důchodů. Ministerstvo navrhuje zvýšit důchody od příštího roku v průměru o 205 korun, podle současných pravidel (inflace a růst cen) by totiž rostly jen o 150 korun. Vláda už návrh schválila - posvětilo ho i ministerstvo financí. O přesné částce ale teprve bude hlasovat na podzim. Letos rostly důchody v průměru jen o 45 korun.

Rada seniorů proto doufá, že se částka pro příští rok ještě zvýší. „Za 205 korun vládě děkujeme, ale budeme doufat, že toto rozhodnutí není konečné, neboť ta suma je nedostatečná. Částka by se měla pohybovat kolem 282 korun,“ tvrdí předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes. Jenomže podle ministryně Marksové jde o dostatečný kompromis – průměrná valorizace penzí o 205 korun totiž vyjde státní rozpočet na 7,1 miliardy korun.

  • Vláda v novém roce počítá i s růstem minimální mzdy, zatím ale není jasné o kolik. Odbory navrhují růst o 500 korun na 9 000. Kabinet ale chce, aby odbory a zaměstnavatelé vyjednali kompromis, pokud se obě strany nedomluví, tak vláda navrhne částku, která se bude kompromisu blížit. Naposledy se minimální mzda zvedala loni o 500 korun.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí chce od příštího roku zvednout i životní minimum, tedy příjem nezbytný k zajištění základních potřeb. Částka by měla v průměru stoupnout o 200 korun na 3 610 Kč. Rozpočet by přišel asi o miliardu. 
  • Ministerstvo práce plánuje od příštího roku rovněž zavést porodné na druhé dítě, a to deset tisíc korun. Na prvního potomka by pak zůstala částka 13 tisíc. Podle návrhu se má také zvýšit hranice, při které rodiny na příspěvek dosáhnou. Nově má být 2,7násobek životního minima. Vláda se zavedením porodného na druhé dítě počítá v koaliční smlouvě, ročně by mělo stát 330 milionů navíc.

Financování zdravotnictví


Sobotkova vláda se musela vypořádat s rozhodnutím Ústavního soudu, který od letošního ledna zrušil stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici se zdůvodněním, že je pro některé skupiny lidí „rdousící“. Koalice se shodla, že poplatek znovu zavádět nebude, naopak má v plánu zrušit také poplatek u lékaře a poplatek za recept v lékárně, platit se má jen za pohotovost. Vláda ale bude muset do zdravotnictví nalít peníze jinak, z propočtů ministerstva zdravotnictví totiž vyplývá, že kvůli zrušení většiny poplatků přijde zdravotnictví asi o 5,3 miliardy. O další miliardy navíc přišlo v důsledku měnové intervence ČNB či změnám DPH.

Ministr financí však označil české zdravotnictví za černou díru, kde se s penězi plýtvá, přidal se k němu i prezident Zeman. Babiš proto nechtěl do systému přidávat peníze, dokud ministr zdravotnictví nerozkryje financování rezortu. Spory v koalici byly ale nakonec zažehnány a vláda se shodla na zvýšení příspěvku za šest milionů státních pojištěnců ze 787 na 845 korun. Platby se mají zvednout od 1. července, ještě letos tak zdravotnictví dostane 2,1 miliardy navíc. Příští rok pak 4,2 miliardy, jedna miliarda však má jít z účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Nemocnice

Zdroj: ČTK
Autor: Luděk Peřina

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pak plánuje také úspory v resortu zdravotnictví. S Babišem se shodují v nápadu snížit náklady zdravotních pojišťoven – podle Němečka by tak mohla být ušetřena až miliarda – zbytečně moc peněz prý jde třeba na úředníky nebo samotnou režii pojišťoven. Navíc by měl být pod větším dohledem nákup drahé zdravotnické techniky – Němeček totiž ustanovil komisi, která má tyto nákupy hlídat centrálně. Některé nákupy, jako kybernetický nůž, gama nůž nebo magnetická rezonance, totiž vyjdou i na desítky milionů korun.

Útlum na dole Paskov


Uvnitř koalice se rozhořel spot také kolem útlumu na dole Paskov. Společnost OKD loni v září oznámila, že pokud se na útlumu nebude podílet i stát, tak důl zavře ke konci roku 2014. V Dole Paskov přitom pracuje 2 500 lidí a dalších šest tisíc v návazných provozech. Ministerstvo průmyslu pak navrhlo prodloužení těžby až do roku 2016 – náklady na útlum těžby a odstupné ve výši asi 1,1 miliardy pak měl nést stát.

Následně se do jednání vložil Andrej Babiš, který se sešel se šéfem představenstva společnosti NWR, která OKD vlastní. Ministr financí dojednal prodloužení těžby do roku 2017, přičemž má stát zaplatit jen 600 milionů. Podle této dohody bude stát platit jen náklady na sociální program pro horníky, sanaci dolu pak měla zaplatit společnost NWR – tato podmínka ale z finální dohody vypadla. Náklady na sanaci ve výši asi půl miliardy tak možná spadnou na stát.

„Je to podpora podmíněná tím, že OKD bude do roku 2017 na vlastní náklady provozovat těžbu na Dole Paskov a že bude udržovat minimální kmenový počet zaměstnanců ve výši 1 800 zaměstnanců. V roce 2017 pak může dojít k postupnému snižování zaměstnanců dolu až na hranici 1 600 zaměstnanců,“ uvedl ministr průmyslu Jan Mládek. Vláda bude dohodu schvalovat na své schůzi v pondělí 28. dubna. Poté ještě musí dohodnutou pomoc schválit i Evropská komise. (více čtěte zde)

Církevní restituce


Další téma, které zatím dělí koalici, jsou církevní restituce. ČSSD měla jejich řešení ve svém volebním programu jako jeden z hlavních taháků, po volbách proto chtěla snížit objem finančních náhrad pro církve a také prodloužit lhůtu pro vydávání majetku. Zatím ale sociální demokraté s žádným požadavkem neuspěli, proti je jednak koaliční partner KDU-ČSL a také církve. Ty zatím kývly jen na to, že budou zprávy o jejich hospodaření veřejné a že jejich součástí budou i údaje, kolik peněz vydají církve na veřejně prospěšné účely.

Církve mají v příštích 30 letech vedle movitého majetku získat také 59 miliard, tato částka má být ještě navýšena o inflaci. ČSSD a ANO však navrhovaly, aby byly kompenzace sníženy o 13 miliard. Kvůli tomuto požadavku byl utvořen vyjednávací tým, kde byli zástupci stran i církví, toto jednání ale skončilo koncem března bez výsledku.  

Chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli
Zdroj: ČT24

Vedoucí komise a místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) ještě před koncem jednání avizovala, že by mohly poslanci odhlasovat zdanění finančních náhrad. Kvůli tomu měl vzniknout vládní tým, který měl s církvemi jednat také o odbourání inflační doložky. Jenže jeho vznik už nechce ani hnutí ANO, ČSSD tak zůstává osamocena. Nejmenší vládní strana KDU-ČSL totiž považuje církevní restituce za uzavřenou věc.

  • ČSSD zatím neuspěla ani s návrhem na prodloužení lhůty pro posuzování žádostí o vydání majetku, na které mají úřady půl roku. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko, rozhodovat budou poslanci. Lidovci se totiž obávali, aby předloha neotevřela cestu k celkové změně zákona o vyrovnání s církvemi.

Služební zákon


Dohoda uvnitř koalice stále není ani nad služebním zákonem, který má odpolitizovat státní správu. Na jeho přijetí tlačí i EU. Zákon připravuje šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD), podle lidovců i hnutí ANO však sociální demokracie do zákona nepromítla to, na čem se strany dohodly. Sám ministr bez portfeje naopak tvrdí, že požadavky partnerů by znamenaly zachování politického vlivu na práci úředníků.

Strany už sice dosáhly některých kompromisů: shodly se např. na podobě výběrové komise k obsazování pozic státních tajemníků na ministerstvech a ředitelů jednotlivých sekcí. ČSSD zase ustoupila z požadavku, aby dva lidé do této komise byli jmenováni po „služební linii“ a jen jeden ministrem, kompromis spočívá v tom, že by byli dva jmenováni tak a dva tak.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Radka Vondráčka však chce ČSSD příliš „koncentrovat moc“ v rukách generálního ředitele státní správy, „superúředníka“, který má stát na vrcholu pyramidy odborných ministerských náměstků a dalších vedoucích pracovníků ve státních službách. Lidovci si zase stěžovali, že Dienstbier do návrhu zapracoval jen dvě ze zhruba stovky připomínek, které mu poslali.

Sobotkova vláda schválila prodloužení pronájmu švédských stíhaček Gripen až do roku 2027. Za pronájem bude Česko platit ročně 1,7 miliardy, celkem tedy 20,4 miliardy korun. O dodatku nynější smlouvy se vyjednávalo přes dva roky. Česko má v pronájmu 14 stíhaček.