Chládek: Školy by měly být placeny za kvalitu, ne za kvantitu

Praha – „Není možné, aby se na střední školu dostaly děti, které neumí ani číst,“ obhajuje jednotné příjímací zkoušky na všechny střední školy s maturitou ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. „My na střední škole s maturitou nastavíme minimální nepodkročitelnou laťku, elitní střední školy si je mohou rozšířit,“ plánuje Chládek, podle něhož není správné, že se dnes deváťáci bez příjímacích zkoušek dostanou dokonce i na pětinu gymnázií. Mnohé školy o žáky doslova bojují, od jejich počtu se totiž odvíjí, kolik peněz škola získá. „My chceme kvalitu, ale platíme za kvantitu,“ upozornil Chládek.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24

Už samotný projekt jednotných příjímacích zkoušek ale finančně zatíží rozpočet ministerstva. „Zatím nemáme vyčísleno, kolik to bude stát,“ uvedl Chládek s tím, že náklady by měly být nižší než u státních maturit. Ročně by mohly zkoušky stát podobně jako plošné testování žáků, tedy okolo 100 milionů. „Školy to od nás budou dostávat zdarma,“ poukázal Chládek na to, že jednotlivé školy jednotné zkoušky nikterak nezatíží. (Více o projektu jednotných příjímacích zkoušek čtěte zde.)

Všechny děti do školek, je to ale otázka peněz

Koncepce českého školství by podle Chládka měla začít u předškolního vzdělávání, jehož poslední rok by měl být povinný. „Nejsme schopni připravit děti tak, aby byla startovací čára pro všechny stejná,“ řekl Chládek, který poukázal na to, že dnes mnohé děti například z vyloučených lokalit nejsou na nástup do školy připraveny a že je třeba uzavřít nůžky mezi předškoláky.

Jenže už teď jsou mateřské školy, hlavně v okolí velkých měst, přeplněné. Koalice sází hlavně na výstavbu nových školek. „Máme již dva fondy, národní fond a evropský fond. Předpokládám, že pokud se podaří oba včas nastartovat, mohli bychom mít do tří let problém s kapacitou vyřešen,“ uvedl Chládek. „Pokud chceme být konkurenceschopnou zemí, musíme investovat do školství,“ hájí investice do školství Chládek, který bude pro svůj resort požadovat 3–5 miliard korun.

Ministerstvo školství prosazuje také to, aby přípravné třídy základních škol měly prostor pro všechny, kdo o ně projeví zájem. Podle současného zákona do nich teď mohou chodit jen sociálně znevýhodněné děti nebo ty, které na školu ještě nejsou zralé. Novelu chce ministerstvo podpořit evropskými penězi a národním fondem s až dvěma miliardami korun. Platit má od září 2015.

„Zřizovatel, většinou starosta obce či města, se může rozhodnout, jestli rozšíří mateřskou školu nebo jestli udělá tento přípravný ročník základní školy,“ vysvětluje ministr. Tříd, které fungují jako přechod mezi školkou a školou, totiž přibývá jen pomalu. V loňském školním roce jich bylo 3480, letos o čtyřicet víc.

Výchovné ústavy potřebují více peněz i vzdělávání vychovatelů

Výchovným ústavům slibuje Chládek více financí na nákup vybavení i na platy vychovatelů. Nutné je podle něj i personální posílení výchovných ústavů, stav, kdy jsou na noční službě jen dva vychovatelé na 17 až 24 chovanců, je totiž podle ministra nedostatečný. Finanční navýšení by mělo vést také k nákupu lepšího vybavení a opravě budov, které svým stavem nevyhovují ani po bezpečnostní stránce. „Když jsem navštívil některá ta zařízení, rázem jsem se ocitl ve filmu Requiem pro panenku,“ řekl Chládek s odkazem na chatrný stav budov a vybavení.

Důležité je podle ministra vzdělávání pedagogických pracovníků ve výchovných ústavech. „Potřebují další vzdělání, aby mohli reagovat na nově vzniklé situace,“ myslí si Chládek. Jen za loňský rok došlo v českých polepšovnách k osmašedesáti útokům na vychovatele, 53 případů řeší policie. Pozornost ke stavu tuzemských ústavů přivedl incident, k němuž došlo na konci března v kralické polepšovně. Čtrnáctiletý chovanec tehdy vrazil vychovateli šroubovák do krku a spolu s dalším mladíkem následně zkopal vychovatelku, která útok viděla (podrobnosti zde).

Ministerstvo školství proto chce vytvořit návrh zákona, který by vychovatelům mohl přinést postavení chráněné osoby. „Zcela jednoznačně nevymizí napadení vychovatelů, pokud zavedete statut chráněné osoby,“ přiznal Chládek, který ale poukázal na pozitivní zkušenosti ze Slovenska s touto cestou ochrany vychovatelů. „Nemluvíme o veřejném činiteli, ale o chráněné osobě. Není to tak lehce zneužitelné,“ vysvětlil.

Omezení podobných případů by podle Chládka mělo pomoci i rozdělení výchovných ústavů do tří kategorií podle toho, jak přísné podmínky v nich panují. „Dítě, které se dobře chová, může postoupit do lehčího zařízení,“ přiblížil Chládek, podle něhož není cestou tvorba velkých komplexů jako spíše více menších zařízení.