Pojišťovny musí podle Kubka regulovat nejen lékaře, ale i pacienty

Praha – Prezident České lékařské komory Milan Kubek navrhuje přísnější dohled na tím, jak pojišťovny hradí léčbu jednotlivých pacientů. Zamezilo by se tak například situacím, kdy pacient navštíví pět různých lékařů a za stejné vyšetření musí pojišťovna pětkrát platit. „My prosazujeme, aby pojišťovny začaly hlídat, kolik jejich pacienti konzumují. Dnes jsou hlídána jen zdravotnická zařízení,“ tvrdí Kubek. S řadou nových opatření ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) na zprůhlednění zdravotnictví jinak šéf lékařské komory souhlasí. Další úspory by podle něj mohlo přinést třeba sloučení Všeobecné, Vojenské a ministerské zdravotní pojišťovny.

Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)

V pátečním Hydeparku ČT24 Kubek upozornil na nepoměr, s jakým pojišťovny hlídají své výdaje směrem k zdravotnickým zařízením na jedné straně a směrem k pacientům na druhé. „Pokud ke mně pacient přijde pětkrát, tak já za něj, řekněme, dvakrát dostanu zaplaceno a ty další tři návštěvy už ne – díky tomu, jak jsou nastaveny regulace. Ale pokud vy oběhnete pět lékařů, pak to nikdo regulovat nebude. Každý z těch pěti lékařů za vás dostane zaplaceno,“ zmiňuje šéf ČLK.

Podle něj by tak pojišťovny měli mít revizní lékaře, kteří dohlédnou na to, zda několikáté vyšetření stejného druhu pojišťovna proplatí. Základním kritériem musí být zdravotní stav pacienta a to, jakou péči skutečně vyžaduje. Regulace nejen lékařů, ale i pacientů by podle Kubka mohla přinést významné úspory. „Není ale možné trestat poctivé lékaře za to, že se snaží poctivě léčit a že se nezbavují třeba komplikovaných náročných pacientů,“ tvrdí Kubek.

Šéf lékařů navrhuje také možnost sloučit některé státem zřizované pojišťovny – jmenovitě VZP, Vojenskou zdravotní pojišťovnu a Pojišťovnu ministerstva vnitra. „Zástupci státu mohou rozhodnout, že se ty pojišťovny sloučí. Tím pádem se sníží náklady,“ tvrdí Kubek.

Finance ve zdravotnictví
Zdroj: Pavel Wellner/isifa/Lidové noviny

Jedním z plánů pro větší transparentnost pojišťoven bude také povinnost zveřejňovat všechny smlouvy s nemocnicemi a ambulancemi včetně dodatků. Ministr Němeček chce tuto povinnost stanovit zákonem. Podle Kubka ale samotné smlouvy bez podrobnějšího komentáře mnoho neprozradí. „Pokud se pouze zveřejní smlouva, tak tomu nikdo nerozumí, a pokud tam bude mít napsáno, že pan lékař Procházka má měsíčně od VZP 200 tisíc, pak to neříká nic o tom, že on má třeba drahé přístroje a poskytuje drahou zdravotní péči,“ tvrdí Kubek.

„Možná to vzbudí závist u spoluobčanů, kteří nechápou rozdíl mezi příjmem zdravotnického zařízení a platem lékaře. Co by mělo smysl, je zveřejňování jednotkových cen. To smysl má a my chceme, aby byl přijat zejména zákon o veřejných neziskových nemocnicích, kde by bylo ze zákona jasné, že každý, kdo s takovou nemocnicí bude obchodovat, tak budou zveřejněny smlouvy a budou zveřejněny ceny toho, za co on zboží do nemocnice dodává.“

Právě nákup zdravotnických přístrojů by měl nově být pod dohledem přístrojové komise ministerstva zdravotnictví. Ta má centrálně hlídat, aby se za nákladnou techniku zbytečně neutrácelo. Některé kusy, jako kybernetický nůž, gama nůž nebo magnetická rezonance, totiž vyjdou i na desítky milionů korun. V komisi zasedají zástupci jeho resortu, pojišťoven, odborných lékařských společností podle zaměření přístroje, lékařské komory, odborů a krajů (čtěte víc).

Podle Kubka bude hlavním smyslem komise určit, pro kterou nemocnici je skutečně nutné drahé moderní přístroje pořizovat. Problém se prý týká zejména menších nemocnic, které nemají možnost diagnostikovat chorobu a zároveň ve stejném místě navázat léčbou. „Podívejte, má smysl vyšetřovat páteř tam, kde nejsme schopni operovat? Nemá. Řada vyšetřovacích metod jako magnetická resonance je lukrativní. Někdo si třeba postaví pavilon, koupí si tam rezonanci, dělá hromadu vyšetření, ale na ta vyšetření nic nenavazuje, a to je prostě špatně. To jsou podle mě ty neefektivity. Já si myslím, že v tomto může komise určitě přispět,“ tvrdí Kubek.

Němečkův plán počítá také například s novou koncepcí následné a paliativní péče nebo mnohem větším využitím centrálních nákupů u přímo řízených organizací. Opatření si podle Němečka vyžádají několik měsíců až let velmi tvrdé práce.

Ministr zdravotnictví navrhl zvýšit od července odvody státu do zdravotního pojištění za děti či důchodce ze 787 na 845 korun. Za pololetí by to podle něj mělo přinést do systému veřejného zdravotního pojištění 2,1 miliardy korun.

Vydáno pod