Praha – Nádražní budovy Českých drah, koleje a nástupiště Správy železniční dopravní cesty a vlak třeba ještě někoho úplně jiného. Ve vlastnictví toho, co souvisí se železnicí, je dnes v Česku zmatek, který je přitom jen pro málokoho výhodný. Dlouho připravovaný převod nádraží z Českých drah na Správu železniční dopravní cesty ale vázne. Brzdí ho rychlé střídání vlád, které ho musí schválit, ale také spory o to, zda České dráhy dostanou za nádraží peníze. Dopravce s nimi počítal již pro nákup nových jednotek Railjet, nakonec si na ně musel půjčit. Podle konkurenčních firem ale na náhradu za nádraží nemá nárok.
Převod nádraží – věčný slib, nebo realita podzimu?
Nedotažený převod nádraží je jedním z dluhů, které má Česko vůči své železnici. Již jedenáct let sice neexistují státní České dráhy, ale nově vzniklé akciové České dráhy teprve před šesti lety „prodaly“ státní Správě železniční dopravní cesty koleje a ještě později k ní převedly i dispečery, kteří řídí provoz. Nádražní budovy jim patří dodnes a podobně jako kdysi za koleje by chtěly za zhruba 1 500 objektů dostat zaplaceno. Hovoří se o částce kolem šesti miliard.
Obchod ale musí schválit vláda, a to se nedaří. Kabinety se příliš často střídají, a tak již padlo několik termínů, kdy mohlo k převodu budov dojít. Nyní v úvahu připadá letošní říjen. Problémy jsou například s budovami, které ČD nevlastní výhradně a dělí se o ně například s developery – například stanice v Praze na Smíchově a v Holešovicích. „Intenzivně jednáme s Českými drahami i s ministerstvem dopravy, aby byl nastaven nový harmonogram,“ uvedl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Kolář. Dráhy přitom již dlouho s penězi za nádraží počítají. Již v dobách, kdy se rozhodovaly, zda zakoupí netrakční jednotky Railjet, se hovořilo o tom, že budou pořížení sedmivozových souprav financovat právě z peněz za nádražní budovy. Minulý týden přitom již dráhy první z Railjetů převzaly, převod nádraží je přitom ve stejné fázi jako kdysi – jedná se.
Ministerstvo dopravy chystá odkoupení nádraží (zdroj: ČT24)
Konkurence žádá převod zdarma
Miliardy za nádraží ale Českým drahám nepřeje konkurence. Argumentují tím, že dráhy dostaly nádraží zadarmo a stát může majetek, který takto do akciové společnosti vložil, zase vyjmout. Případnou platbu za nádraží by považovali za nedovolenou podporu a stěžovali si u Evropské komise. „Stát zbytečně mrhá prostředky tam, kde to není potřeba,“ zdůraznil předseda představenstva společnosti RegioJet Radim Jančura.
Dráhy však argumentují nejenom hodnotou nádražních budov, o které přijdou, ale také penězi, které dosud investovaly do jejich oprav. Paradoxně by ale dráhy vydělaly i na tom, kdyby o nádraží přišly bez náhrady. Jejich provozování je totiž ztrátové. „Údržba výpravních budov stojí ročně řádově stovky milionů korun a Českým drahám každoročně generuje ztrátu ve výši asi 300 milionů korun,“ poukázal mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. V posledních letech přitom dráhy u budov váhají s většími opravami, právě kvůli obavě, že by o investici po převedení nádraží na SŽDC zcela přišly.
Nová nádraží bude stavět zase stát
Starší české nádražní budovy mají podobnou historii jako tratě, u kterých stojí. Vesměs je stavěly soukromé společnosti, které stály u zrodu většiny železnic. Množství nádraží je ale novější, vznikaly až v období postátněných drah – nejprve proto, že původní objekty nevyhovovaly rostoucím potřebám železničářů a cestujících, velká vlna staveb nových nádraží přišla po druhé světové válce, kdy byla řada budov zničená. Stavba nových nádraží ovšem není passé ani dnes. Dráhy připravují demolici zchátralé budovy v Karlových Varech a stavbu docela nové. Podobné záměry měly i v Mladé Boleslavi. Novostavby ale nakonec již patrně budou záležitostí SŽDC.