SÚKL: Hormonální antikoncepce zvyšuje hrozbu embolie

Praha – Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varuje ženy, které používají hormonální antikoncepci, a vyzývá je k uvážlivosti. Při nepříznivé rodinné anamnéze nebo u špatného zdravotního stavu totiž antikoncepce zvyšuje riziko krevních sraženin v žilách, tzv. embolií. Jak přitom podotkla gynekoložka Helena Máslová, řada žen na to nebere ohled.

Podle SÚKLu se riziko vzniku krevní sraženiny v žilách ročně pohybuje mezi 5 a 12 na 10 000 žen, jež používají hormonální antikoncepci. To je dvakrát až šestkrát častěji než u žen, které ji nepoužívají.

„Už v roce 2009 vydala Světová zdravotnická organizace doporučení, aby se nekombinovala rizika tromboembolických příhod - čili aby lékaři nepředpisovali hormonální antikoncepci ženám, které trpí obezitou nebo kouří,“ prohlásila ve vysílání ČT24 gynekoložka Máslová. „V České republice se toto doporučení příliš nerespektuje, víme sami, že mnoho mladých dívek, které kouří a mají nadváhu, velmi často používá hormonální antikoncepci.“

Skutečnost, že si ženy mohou antikoncepci předepsat samy tím, že si ji koupí na internetu, ovšem nepovažuje za problém. Podle Máslové je jen na nich zvážit, nakolik je pro ně hormonální antikoncepce vhodná. Trvá ale na tom, že by měla zůstat prostředkem bránícím v nežádoucím početí. „To, že se antikoncepce používá jaké lék na jiné diagnózy, jako akné nebo nepravidelný menstruační cyklus, je velký nešvar,“ prohlásila právě s odkazem na hrozící zdravotní komplikace. Podle průzkumu Sexuologického ústavu v loňském roce hormonální antikoncepci užívalo 60 procent žen, což je v historii průzkumů úplně nejvíc (průzkum podrobněji zde). 

Jak poznat krevní sraženinu?

  • Silná bolest nebo otok dolní končetiny
  • Náhlá nevysvětlitelná dušnost nebo rychlé dýchání
  • Bolest, tlak, tíha na prsou, nepříjemný pocit a bolest na hrudi
  • Slabost nebo necitlivost obličeje, paže nebo dolní končetiny

Screening možné hrozby embolie dnes pojišťovny v souvislosti s gynekologickým vyšetřením nehradí; podle Máslové by tak měl lékař provést aspoň rodinnou anamnézu. „Příznaky toho, že vznikne v těle krevní sraženina, mohou být různorodé, od těch méně rizikových, jako je hluboká žilní trombóza, kdy oteče lýtko a vznikne bolestivost, až po stavy, kdy se sraženina uvolní, putuje tělem a může ucpat přívodní cévu k některému životně důležitému orgánu jako srdce nebo mozek,“ uvádí Máslová.