K triumfu zla stačí, když dobří lidé nedělají nic

Praha – Na hřbitově v pražském Motole si pamětníci a politici připomněli oběti komunismu. Na místě společného pohřebiště popravených a zemřelých politických vězňů varovali před zpochybňováním zločinů minulého tisíciletí. „K triumfu zla stačí, když dobří lidé nedělají nic,“ uvedl vojenský historik Eduard Stehlík. Shromáždění pořádala Konfederace politických vězňů.

Podle Stehlíka se při připomínání zločinů totalitního režimu na jeden zapomíná. Tím je „vygumování lidí“ z dějin. „Při studiu spisů a žádostí si každý den uvědomuji, jak strašně moc udělali konkrétní lidé a jak obrovský dluh máme k jejich památce. Jestli tu někdo hovoří o tom, že nebyl třetí odboj, ať si prostuduje spisy. Jsou to příběhy stovek a tisíců lidí. Doufám, že jejich jména dostaneme do učebnic,“ řekl v zaplněné obřadní síni motolského krematoria. „K triumfu zla stačí, když dobří lidé nedělají nic,“ dodal historik.

Komunistický režim ostatky svých odpůrců nevydával pozůstalým, uchovával je na neznámých místech. Motolské pohřebiště se podařilo objevit až v roce 1999. Zjistilo se, že se urny s popelem popravených a zemřelých politických vězňů likvidovaly právě tady. Podle Konfederace politických vězňů se teprve po roce 1958 urny začaly tajně dávat do země, do té doby se ukládaly v objektech ministerstva vnitra. Schránky s popelem měly jen čísla bez jmen zemřelých. „Ještě v roce 1965 bylo začátkem května přivezeno z pankrácké věznice do Motola 78 uren. Čí popel obsahovaly, se podařilo zjistit jen u 25 z nich,“ uvedla už dřív konfederace.

Kousalíková: Musíme čelit restartu zla

Podle pražského primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) by se lidé měli ptát, jak je možné zločiny minulého režimu zpochybňovat, či dokonce hájit. „Nemůžeme hovořit o jakési banalitě zla. Musíme se ptát, jaké pohnutky vedly služebníky komunismu k tomu, že obrátili levicová hesla naruby a dobrovolně se podíleli na zločinech,“ řekl Hudeček. 

Starostka Prahy 6 Marie Kousalíková (ODS) míní, že je nutné „čelit restartu zla“. Zlehčování minulosti považuje za nebezpečné. „Není možné, aby si někdo myslel něco takového, co vyslovuje soudružka Semelová,“ podotkla Kousalíková. Komunistická poslankyně Marta Semelová před časem zpochybnila vykonstruovanost procesu s Miladou Horákovou. Prohlásila, že pochybuje o tom, že by přiznání popravené Horákové bylo vynucené.

Podle starosty Prahy 4 Pavla Caldra (bezp.) si někteří minulost idealizují. „Není ojedinělý názor, že u nás nebylo tak zle, že totalita byla jen autoritářskou vládou,“ podotkl Caldr. Podle něj Ústav pro studium totalitních režimů ale stále čelí útokům a jsou pokusy o porušování lustračního zákona, jeho případné zrušení proto považuje za předčasné. Také zástupce studentů Jan Formánek vidí kolem sebe často „zapomnění, bagatelizaci, idealizaci a skepsi ze současnosti“.