Podezřele získaný majetek? Zeman chce kontroly co nejpřísnější, politici váhají

Praha - Ministerstvo financí pracuje na dvou variantách zákona, který má řešit podezřele nabytý majetek. Počítá s tím, že buď by kontrolu dělaly finanční úřady, nebo by byla možná přes soudní nařízení. Kterou variantu vláda vybere, bude jasné během června, kdy návrh dostane k projednání. Už tento týden ale prezident Miloš Zeman koalici vyzval, aby přijala co nejtvrdší variantu, tedy takovou, aby bylo možné prokazování majetku i zpětně.

Při podezření, že majitel nemusel získat majetek legální cestou, přijde kontrola. Z jakého úřadu bude, má teď rozhodnout kabinet.

  • „První je cesta daňová, kdy by měl poplatník povinnost prokázat původ majetku. V případě, že by tak neudělal, byla by mu doměřena daň,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. 
  • Ve druhém případě by šlo o soudní cestu: „Je otázka, kdo by to řešil - jestli státní zástupce, nebo úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ dodává mluvčí. 

Pokud se vláda rozhodne pro druhou variantu, tedy že půjde cestou soudních řízení, zákon od úředníků ministerstva financí převezmou a dopracují ti ze spravedlnosti.

Zeman chce kontrolovat zpětně, politici to odmítají

Konkrétní varianta má být hotová do konce září. Ať už vláda vybere jakoukoliv cestu, bude muset vyřešit, k jakému datu se kontrola nabytého majetku bude vztahovat. Například prezident Zeman požaduje, aby to bylo i zpětně. „Je pro co nejtvrdší variantu tohoto zákona, podporuje v tomto směru princip retroaktivity,“ potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Nápad se sice líbí i některým členům vlády, prosazovat ho ale nechtějí. Mají obavu, že odporuje ústavě. „Kdybychom ten zákon dokázali udělat jako retroaktivní, mám pocit, že by nám ho ústavní soud hodil na hlavu,“ upozorňuje lidovecký poslanec Ivan Gabal. I opozice, přestože by pro zákon chtěla hlasovat, má stejné obavy jako koalice. „Žádný zákon nemůže platit retroaktivně,“ předesílá poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Nejde o první prezidentův nápad, který politici nepodpoří. Stejně jako odmítají zpětnou platnost majetkových přiznání, nesouhlasili ani s jeho návrhem změnit volební zákon. Nelíbilo se jim třeba zvýšení počtu volebních krajů.

Jak je to s majetkovým přiznáním v zahraničí?

  • Zpětné prokazování původu majetku platí například ve Slovinsku, kde zákonodárci nastavili datum prokazování zpětně až do roku 1990.
  • Zákon zřejmě nejpodobnější tomu, jaký by mohl být v Česku, platí od roku 2011 na Slovensku. Podezření na nelegálně získaný majetek tam může finanční policii oznámit kdokoliv. Za tři roky od platnosti tohoto zákona nikdo o své vlastnictví nepřišel, na prokuratuře se ale objevily desítky anonymních udání.
     
  • V ostatních zemích Evropy jsou podobné zákony výjimkou. Prokazování majetku souvisí spíš s takzvanou milionářskou daní. Třeba ve Francii ji platí lidé s majetkem za zhruba 34 milionů korun. Přiznání se podává za celou domácnost včetně dětí.
  • Daň z bohatství se vybírá ve Švýcarsku - lidé s majetkem v přepočtu nad dva miliony korun platí vyšší daň, kterou určují jednotlivé kantony.