Část případu měla jít k soudu, kvůli stížnostem ji žalobci odkládají

Praha - Případ možného zneužití vojenského zpravodajství, jehož hlavní postavou je Jana Nečasová (dříve Nagyová), se podle zjištění České televize nečekaně zpozdí. Advokáti nesouhlasí s tím, že právě tato část případu se vyděluje z celého spisu někdejší vysoké úřednice. Právě stížnosti tak mohou zpozdit přesun případu k soudu v řádu týdnů. Dle informací ČT chtějí státní zástupci tuto samostatnou obžalobu poslat k jednomu z pražských soudů.

Olomoučtí žalobci chtěli kauzu kolem vojenské rozvědky poslat před soud už v příštích týdnech, a proto ji oddělily od dalších případů. „Bohužel advokáti někteří podali do tohoto usnesení stížnost,“ uvedl vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan.

Vydělená kauza Radky skončí podle informací ČT u jednoho z pražských soudů. Příslušný pro projednávání kauzy by mohl být Obvodní soud pro Prahu 1, kde sídlí úřad vlády nebo obvodní soud pro Prahu 6, kde sídlí ministerstvo obrany, respektive Vojenské zpravodajství

 Aktéři jsou podezřelí ze sabotáže úřadů

V policejním spisu se podle Mladé fronty Dnes vedle Nagyové objevují jména lobbistů Ivo Rittiga a Romana Janouška, v čele organizované skupiny stál bývalý náměstek vrchního státního žalobce v Praze Libor Grygárek a exnáměstek ministra vnitra Michal Moroz - údajněpro podezření ze sabotáže.

„Sabotáž by přicházela v úvahu jen v situaci, kdy by docházelo k poměrně masivnímu prolínání do státní sféry, které by vedlo až k naprostému krytí zad té skupiny,“ poukázal ale advokát Ondřej Múka. „Trestní čin sabotáže předpokládá, že dochází k nalomení státního zřízení,“ dodal Múka s tím, že podstatou sabotáže je poškození ústavnosti nebo státního zřízení České republiky. To, že by varianta sabotáže byla prokázána, podle něj příliš pravděpodobné není.

Exnáměstek Moroz deníku řekl, že takové podezření považuje za absurdní. Grygárkovi zatím policie sdělila obvinění ze zneužití pravomoci v kauze kolem lobbisty Janouška, už dříve ale obvinění označil za nepravdivé a bez opory v důkazech.

Cílem mělo být paralyzovat činnost policie a státního zastupitelství

Žalobci spatřují podstatu případu v tom, že organizovaná skupina lidí se cíleně snažila obsazovat klíčové posty ve státní správě tak, aby z toho měla užitek a současně i krytá záda. Aktéři podle nich „úmyslně poškozovali ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky“, píše deník. Cílem prý bylo paralyzovat činnost policie a státního zastupitelství tak, aby pachatelé finanční kriminality nemohli být potrestáni.

  • „Nejméně od roku 2011 ve společném úmyslu poškodit ústavní zřízení se cíleně snaží o ovládnutí významných pozic ve státě. A to zejména na ministerstvech spravedlnosti a vnitra, v soustavě státního zastupitelství, na vedoucích pozicích v policii a případně v dalších institucích,“ tvrdí žalobce Rostislav Bajger.

Na fakt, že podstata kauzy Nagyová netkví v jednotlivých větvích případu, tedy v údajném zneužívání vojenské rozvědky, údajném uplácení poslanců ani v údajném napojení lobbistů Rittiga a Janouška na státní podniky, upozornil už dříve šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Hovořil v této souvislosti o klientelistickém systému založeném na propojení mnoha aktérů.

Video Část kauzy chtějí žalobci předat jednomu z pražských soudů
video

Část kauzy chtějí žalobci předat jednomu z pražských soudů