Strategie pro školství: Povinný poslední rok školky i mistrovské zkoušky

Praha – Největším problémem českého školství je podle ministerstva nerovnost v přístupu ke vzdělání. Tu by měl snížit povinný poslední rok předškolního vzdělávání i další kroky, které obsahuje Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. „Tento dokument centralizuje systém řízení českého školství,“ představil strategii ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), který poukázal na to, že centralizace řízení je nutnou podmínkou pro čerpání evropských fondů. Právě v jejich čerpání ministerstvo opět objevilo chyby, evropské financování je ohroženo u projektů za 4 miliardy korun.

Prioritou českého školství je podle ministra snižování nerovnosti ve vzdělávání. „Na vzdělání dítěte má vliv spíše peněženka rodičů než kvalita vzdělávacího systému,“ upozornil Chládek, podle něhož se nůžky ve vzdělávání stále rozevírají. Spravedlivějšímu přístupu ke vzdělávání by měl přispět povinný poslední rok předškolního vzdělávání, který ale bude moci probíhat i formou domácí výuky. Povinná předškolní docházka by navíc podle ministra mohla přispět i ke snížení počtu odkladů.

Dokument obsahuje i zavedení povinné maturity z matematiky. „Problémem státní maturity je, že srovnává nesrovnatelné,“ myslí si Chládek, který chce na učilištích místo dnes povinné státní maturity zavést takzvané učňovské zkoušky. Ty by absolventi učilišť skládali po úspěšném vyučení a několika letech praxe a u profesí, ke kterým je třeba koncese, by nahradily právě maturitu. V podobném oboru by pak dokonce mohla mistrovská zkouška splňovat i požadavek pro vstup do bakalářského studia na vysoké škole.

Video Nová strategie ministra školství má měnit i kariérní řád
video

Nová strategie ministra školství má měnit i kariérní řád

Dalším důležitým bodem je podle Chládka dokončení kariérního systému učitelů, stejně jako modernizace jejich výuky. Ministerstvo se chce zaměřit i na modernizaci systému hodnocení škol. Ministr plánuje odstoupit od plošného testování. „Chceme dát možnost školám, aby databáze vytvořené ministerstvem mohly školy využít pro vnitřní hodnocení svého systému,“ popsal Chládek.

K plánované centralizaci vzdělávacího systému by mělo vést založení Národní rady pro vzdělávání, která bude složená z odborníků. Rada by měla zároveň zajistit kontinuitu i po změně vedení ministerstva.

OP Výzkum a vývoj pro inovace má další problémy

Chládek také upozornil na další problémy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. „Za doby mých předchůdců došlo k vyhlášení výzev, které nebyly kryty Evropskou unií. Jsou dvě možnosti: buď tyto výzvy nerealizovat, nebo je platit z českého rozpočtu,“ uvedl s tím, že jde o výzvy v hodnotě zhruba 4 miliardy korun. Auditoři přitom na tento problém upozornili už v roce 2012.  „Máme připravený havarijní plán, jak minimalizovat chyby z minulého období,“ dodal Chládek.

Z evropských programů na podporu výzkumu hrozí Česku větší ztráty, než se čekalo. Nedočerpat by se mohlo až deset miliard korun. Původně se přitom v programu Výzkum a vývoj pro inovace mluvilo o ztrátě 7,5 miliardy. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chce ovšem ztrátu snížit o čtyři miliardy. „Je možné, že se nám podaří ztrátu snížit zhruba na polovinu,“ doufá Chládek.

Z programu Výzkum a vývoj pro inovace se staví po republice šestice velkých vědeckých center. Jejich problémy s čerpáním jsou podle Chládka způsobeny například zákonem o veřejných zakázkách. Ústavy totiž často poptávají techniku, kterou vyrábí na světě jen jedna firma. Když ale přijde jen jedna nabídka, musejí tendr zrušit. K řešení čerpání velkých center proto chtějí úředníci přistupovat individuálně. (Více zde.)