NATO zatím nepotřebuje české gripeny, aby strážily hranice s Ruskem

Praha - Severoatlantická aliance zatím nevyužila nabídku ČR, aby české stíhací letouny posílily ochranu vzdušného prostoru NATO na hranicích s Ruskem. Vláda nabídla NATO v půlce dubna čtyři nadzvukové gripeny z letecké základny v Čáslavi a 300 vojáků. O posílení obrany států NATO na hranicích s Ruskem mluvil generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.

„Žádný požadavek jsme od aliance nedostali, tam je situace materiálně zabezpečena,“ uvedl k případnému nasazení gripenů ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Pro piloty i personál by alianční mise nebyla nic nového. Gripeny v českých barvách už v minulých letech dvakrát střežily vzdušný prostor pobaltských zemí. Ve druhé polovině letošního roku zase mají hlídat vzdušný prostor nad Islandem. „Známe prostředí, známe místní podmínky, takže si myslím, že by to nebyla nějaká zásadní změna pro plnění našich úkolů,“ uvedl k možné misi velitel letecké základny v Čáslavi Petr Hromek.

bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý:

„Vyslání gripenů není otázkou toho, že bychom se měli zapojit do rusko-ukrajinského konfliktu, to v žádném případě. Ale jednak to je jakási demonstrace toho, že nejsme ochotni akceptovat rozšiřování zóny destabilizace, a jednak je to demonstrace naší solidarity s těmi státy, které jsou hraničními státy NATO, ať už je to Pobaltí, nebo Rumunsko.“ Šedivý připomněl množící se případy, kdy se ruská letadla pokusila narušit vzdušný prostor cizích států, ať už šlo o Pobaltí, Norsko, nebo Velkou Británii.


Video Jiří Šedivý: Gripeny nad Pobaltím jsou důležitým symbolem
video

Jiří Šedivý: Gripeny nad Pobaltím jsou důležitým symbolem

Sobotka: Výdaje na obranu mají postupně vzrůst na 1,4 % HDP

Piloty v Čáslavi dnes navštívil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten mluvil o postupném navyšování rozpočtu na obranu. Střednědobým cílem vlády je prý postupně zvýšit výdaje ze současného jednoho procenta HDP na 1,4 % HDP. K tomu má podle plánů vlády dojít za pět až šest let.

Česko se sice při vstupu do NATO zavázalo, že bude na obranu dávat dvě procenta HDP, podle Sobotky by ale tento skokový vzestup neměl smysl. Velení aliance i americký ministr obrany ale Česko za nízké výdaje na armádu kritizovali.

Sobotka k tomu dodal, že výdaje na obranu klesly od roku 2005 o 23 procent, což je prý dramatický propad. I pro příští rok počítá návrh rozpočtu s dalším snížením výdajů na obranu, premiér by ale byl rád, aby se pokles podařilo zastavit už v roce 2015. „Je tady evidentně velký vnitřní dluh, je tady velká zanedbanost v celé řadě oblastí,“ řekl premiér. Výdaje na obranu by prý měly začít stoupat, až to umožní rozpočtová situace.