Bouzov zůstává státu, podle NPÚ byl zabaven již po válce

Bouzov/Praha – Hrad Bouzov zůstává státu. Národní památkový ústav odmítl žádost Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého též jako Řád německých rytířů (Německý řád), o jeho vydání v rámci církevních restitucí. Podle památkářů Bouzov řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Ústav odkázal také na poválečné prezidentské dekrety, které se týkaly konfiskace majetku. Podle vikáře řádu použil NPÚ „lacinou argumentaci“ a snažil se žádosti zbavit, aby se dostala k soudu. Na ten se nyní Německý řád obrátí.

Německý řád požádal loni v listopadu v rámci církevních restitucí o vydání bouzovského hradního areálu, jeho mobiliáře a další budovy. Ministerstvo kultury sice vzápětí žádost zpochybnilo, poukázalo, že byl Bouzov řádu zabaven již v roce 1945 podle dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše o konfiskaci majetku, to ale naopak odmítl řád – argumentoval, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud. „Zaprvé neproběhla konfiskace podle dekretů prezidenta Beneše a zároveň byl veškerý majetek převzat státem až po 25. únoru 1948 většinou podivuhodnými vyhláškami z let 1949 až 1953,“ řekl vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman.

Národní památkový ústav ale žádost o vydání majetku odmítl – opět s odkazem na tzv. Benešovy dekrety č. 12/1945 (o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů (…) zrádců a nepřátel (…) národa) a 108/1945 (o konfiskaci nepřátelského majetku…). Podle památkářů tak Bouzov v únoru 1948 Německému řádu nepatřil. „Požadované věci nepatřily dle našich závěrů do původního majetku žadatele, a tudíž nebyly splněny podmínky pro vydání. Dále žadatel neprokázal způsob užívání v rozhodném období, což je zákonná podmínka,“ shrnula Simona Juračková z památkového ústavu.

Mluvčí NPÚ zdůraznila, že v případě církevních restitucí musí nárok na vydání majetku prokázat sám žadatel. „My naopak smíme vydávat pouze nezpochybnitelné výzvy. V tomto případě jsme našli pochybnosti, takže nemůžeme vydat,“ uvedla.

Žádost řádu teď dostane soud

Mediální zástupce Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě Mikoláš Černý k žádosti uvedl, že požadovaný majetek měl sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, především ve sféře vzdělávání, charity a sociální oblasti, stejně jako v duchovní správě. Řád odmítnutí žádosti ze strany ústavu nepřekvapilo, podle velmistrova vikáře Hofmana dokonce nic jiného neočekával. „Žádný státní úředník nebude riskovat, že by dal cokoliv, co je jakkoliv pochybné v těchto kauzách. Proto byla dána příležitost obracet se na nezávislé soudy,“ shrnul vikář. Je však přesvědčen, že se NPÚ řádně neprobral tím, co Německý řád předložil, a vše nasměroval k soudu.

Odmítnutím u NPÚ spor pro řád nekončí. „Budou připraveny žaloby a počítá se s tím, že by celou věc měl vyřešit soud,“ nastínil Mikoláš Černý. Podle Metoděje Hofmana mají bratři domu Panny Marie v Jeruzalémě v rukou dostatek důkazů, aby jim soud bouzovský hrad přiřkl. Řád ovšem chce získat i řadu dalších nemovitostí. Požádal například o kostel v Karlově Studánce nebo o zámek Bruntál.

Žádost Německého řádu napjatě sleduje také bouzovská radnice. Kromě hradu samotného požádali rytíři také o okolní pozemky včetně lesů. Ty přitom nedávno soud přiřkl právě obci.

Německý řád vlastnil hrad Bouzov před druhou světovou válkou. Německo ho během okupace zabavilo pro potřeby SS a po válce konfiskoval hrad – jakožto německý majetek – československý stát. Řád se začal domáhat jeho navrácení a Nejvyšší správní soud počátkem roku 1948 skutečně rozhodl, že se má hrad Německému řádu vrátit. Verdiktem zdůvodňují řeholníci svůj současný nárok, není však zřejmé, zda rozsudek vstoupil v platnost. Představitelé řádu, který v Československu po roce 1989 obnovil svou činnost, se o Bouzov a další někdejší majetek německých rytířů přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále. 



Video Restituce Bouzova a Březiněvsi se rýsují
video

Restituce Bouzova a Březiněvsi se rýsují

NPÚ nevydá Bouzov, církev neprokázala nárok

Řád německých rytířů: Máme dostatek důkazů, abychom Bouzov získali

NPÚ zatím nevydal církvím žádný majetek, požadované farní obrazy nenašel

Národní památkový ústav nově zamítl kromě tří žádostí Německého řádu také restituční výzvu, která se týkala tří obrazů z fary v Otaslavicích. Podle Simony Juračkové zamítl ústav žádost kvůli nedostatečnému určení věci. „NPÚ se nepodařilo dohledat žádné obrazy, které by žádosti mohly odpovídat,“ podotkla. Ústav podle ní eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku. Zatím odmítl sedmnáct z nich, část dalších postoupil jiným institucím či zahájil správní řízení s pozemkovým úřadem. „Zatím NPÚ neuzavřel žádnou dohodu o vydání majetku,“ vyčíslila Juračková.

Mluvčí NPÚ dodala, že je zjišťování, zda mají žadatelé na historický majetek nárok, obzvlášť náročné, a tím pádem i zdlouhavé. „Výzvy, které k nám přicházejí, jsou často nekompletní, je třeba opakovaně vyzývat žadatele k jejich doplnění. Sami provádíme vlastní rozsáhlá šetření i nad rámec zákonných povinností,“ popsala Simona Juračková. Ústav při pátrání oslovuje archivy či úřady, které by mohly mít k žádostem dokumenty.

CÍRKEVNÍ RESTITUCE

  1. Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
  2. Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
  3. Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.