Statečnými ženami jsou Pošvářová spolu s poslankyní z roku ′68 Fukovou

Praha – Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost udělila Nadace Charty 77 bývalé kontrolorce kvality dálnic Miloslavě Pošvářové a také Boženě Fukové – ženě, která podobně jako sám Kriegl působila v roce 1968 v aktivní politice a jako poslankyně hlasovala proti pobytu sovětských vojsk v Československu. Nadace předala i cenu Toma Stopparda za významné literární dílo, kterou dostal Patrik Ouředník.

Krieglova cena pro Boženu Fukovou (zdroj: ČT24)

Miloslava Pošvářová a Božena Fuková jsou sice ženy dvou různých ér, podle Nadace Charty 77 ale projevily obě obdobnou schopnost trvat na svých postojích navzdory hrozícím profesním či osobním problémům. 

Božena Fuková byla v roce 1968 jednou ze čtyř poslankyň resp. poslanců, kteří hlasovali proti Smlouvě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk. Podle nadace tak prokázala odvahu a zásadovost. „Ocenění získává za principiální postoj, který neopustila ani pod nátlakem osobního ohrožení,“ uvedla nadace. 

Stejně jako Božena Fuková hlasovali v Národním shromáždění pouze František Vodsloň, Gertruda Sekaninová-Čakrtová a František Kriegl. Právě po Krieglovi je cena za občanskou statečnost pojmenována – proslul totiž nejenom hlasováním proti československo-sovětské smlouvě, ale především tím, že předtím odmítl podepsat Moskevský protokol, který formálně legalizoval invazi Varšavské smlouvy do Československa a ukončil politiku tzv. Pražského jara.

Božena Fuková v roce 1990 vzpomínala na inkriminované hlasování:

„K tomu nás vedla přirozená povinnost poslanců…  Žádné usnesení stranické skupiny, na které nás chtěli zmanipulovat, dokonce pod dikcemi nedozírných následků, to už nebylo možné. Já jsem se tehdy stala svobodným člověkem a svobodně jsem prožila i dalších 20 let.“

Odvahu čtveřice komunistických poslanců dnes historici staví do kontrastu s předáky Pražského jara - Dubčekem, Smrkovským nebo Černíkem. Fuková následně musela odejít z politiky i z práce. Na rozdíl od Kriegla ale nepodepsala Chartu 77. A na její statečné hlasování se pozapomnělo. Ze seznamu odvážných poslanců vypadla už v 70. letech Petru Pithartovi při psaní knihy Osmašedesátý. A chybu pak přebírali i historici. „Já se jí omlouvám. Psal jsem to v takových polních podmínkách, nikdo ten rukopis nekontroloval a nikdo mě na to dodnes neupozornil,“ říká k tomu dnes Pithart. 

Bývalá ředitelka Úseku pro kontrolu kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic Miloslava Pošvářová zase ze své funkce poukazovala na chyby a možnou korupční činnost ve vedení organizace. Poté, co ji nový šéf ŘSD letos v lednu odvolal, stala se nakrátko poradkyní ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO), ale z funkce záhy sama odešla. „Na svých postojích setrvala i přesto, že tím ohrozila svou profesní kariéru,“ zdůvodnila nadace ocenění Pošvářové.

Nadace Charty 77 uděluje Krieglovu cenu od roku 1987, dostali ji například Karel Kryl, Petr Pithart nebo Petra Procházková. O čtyři roky delší tradici má cena Toma Stopparda. Patrik Ouředník ji obdrží za knihu Svobodný prostor jazyka, v níž ve Francii žijící autor shrnul své texty týkající se jazyka a vztahu k literatuře.