Sběr bylin už neslouží k budování socialismu, ale k přivýdělku

Ivančice - Ještě před dvaceti lety se léčivé byliny povinně sbíraly ve školách i pracovních kolektivech. Dnes už jsou pytlíky s nasušenými listy a květy v rukou malých školáků spíš výjimkou. Tradice sběru léčivých rostlin vydržela třeba na základní škole v Ivančicích na Brněnsku. A jiní volí sběr léčivek jako vítaný přivýdělek.

„Výsledkem letošní sezony je jen v krajské výkupně ve Vodňanech uskladněných 140 tun sušených léčivých rostlin. Pro brigádníky znamená nejen dobrý výdělek, ale je i cestu, jak pomoci našemu farmaceutickému průmyslu,“ chválil výsledky práce brigádníků televizní hlasatel v dobách normalizace.

Hluchavka, dobromysl, heřmánek. V dobách komunismu bylinky sbíraly pracovní kolektivy, lidé z vesnic i školáci. Státní podniky vykupovaly desítky druhů léčivých rostlin. Stát získal levnou pracovní sílu, lidé přivýdělek. V případě léčivých rostlin navíc nemuseli svůj boční příjem danit, jinak byla povinnost hlásit všechny příjmy nad 400 československých korun ročně.

Sběru se věnoval i jeden z dílů pořadu Retro.


Vždy, když na zemi uhodila krize, obracel se stát na své občany s výzvou ke sběru surovin. První takový nápad měli už v Rakousku-Uhersku, sbíralo se i za světové války. Po roce 1945 se ze sběru stal fenomén – do výkupu se nosilo železo, papír, kožešiny i ovoce a rostliny.

Dnes už se na byliny nechodí povinně, přesto se dá jejich sběrem stále slušně přilepšit. Mnohé druhy se vykupují za ceny v řádu několika set korun za kilogram, ceněná žlutá hluchavka se vykupuje i za cenu přes tisíc korun za kilo.

„Já sbírám hluchavku, kopřivu a kozének. Pomáhá mi babička, mamka a děda. Už jsem nasbírala asi tak čtyři kila kopřiv,“ chlubila se žákyně čtvrté třídy Sabina Slavíková. Na základní škole v Ivančicích na Brněnsku se tradiční sběr bylinek stále drží. Ne všichni žáci se do něj ale mohou zapojit. „Některé děti dnes trpí různými pylovými alergiemi,“ potvrdila tamní učitelka Jitka Štorková.

I tak je podle ní sběr bylin pro děti hezkou ukázkou toho, proč se v přírodopise o rostlinách učí. „Děti je přinesou usušené, roztřídí se do pytlů a po domluvě si je náš odběratel sám odváží a zpracovává. My pak vyhlašujeme nejlepší sběrače, kteří získávají odměny a diplomy,“ dodala učitelka.

Ne pro diplom, ale pro peníze volí sběr bylin často matky na mateřské nebo senioři. A o jimi nasbírané rostliny je zájem. „Nastává renesance léčivých rostlin nasbíraných v přírodě. Všichni chtějí být zdraví, a to rychle, ale je potřeba vědět, že byliny působí delší dobu. Nemají tak rychlý účinek jako chemické farmakum,“ varovala odbornice na rostlinolékařství z Mendelovy univerzity Blanka Kocourková.

Video Blanka Kocourková o sběru bylinek a jejich léčivé síle
video

Blanka Kocourková o sběru bylinek a jejich léčivé síle