Stropnický: Vnější útok na země NATO? Reálná možnost

Praha – Útok na státy Severoatlantické aliance nejde vyloučit, stejně tak je nutné počítat i s hrozbou vojenského konfliktu v Evropě. Na Žofínském fóru to prohlásil ministr obrany Martin Stropnický, podle kterého by se počínaje příštím rokem měly české výdaje na obranu zvyšovat o čtyři miliardy každých 12 měsíců. Právě podfinacování české armády před nedávnem kritizovali západní spojenci.

Video Události: Miliardy na modernější armádu
video

Události: Miliardy na modernější armádu

„V důsledku ukrajinské krize je třeba znovu posoudit předpoklady, z nichž česká a alianční obranná politika v posledních patnácti letech vycházela,“ prohlásil ministr obrany Stropnický (ANO). „Rozsáhlý konvenční vojenský konflikt v Evropě je možný a výrazně se zkrátila varovací doba, kterou máme pro přípravu na takový konflikt,“ upozorňuje s odkazem na krymskou krizi. Ještě na konci roku si totiž podle něj nikdo nemyslel, že by v horizontu týdnů mohlo Rusko porušit mezinárodní právo a anektovat čás Ukrajiny.

„Vnější vojenské ohrožení členských zemí NATO nemůžeme pokládat za vyloučené, ale musíme se na něj připravovat jako na reálnou možnost,“ dodává s tím, že se sice nejedná o varování před bezprostředním střetem, ale že se Evropa nechala ukolébat představou míru jako automatické danosti.

Stropnického meta? Každý rok čtyři miliardy navrch

Rozpočet ministerstva obrany by měl každoročně růst asi o desetinu procenta HDP, tedy o čtyři miliardy korun ročně. Věc bude tématem koaličních jednání. „Postupné navyšování obranného rozpočtu je jednoznačnou prioritou. V Alianci nemůžeme být černý pasažér,“ uvádí ministr s tím, že o financích pro vojsko očekává bouřlivou debatu. Zároveň upozorňuje, že čtyři miliardy označuje za ideál, kterého není nezbytně nutné dosáhnout. Ministr si je totiž vědom rozpočtových nároků jeho kolegů a obraně by podle něj pomohla i polovina z požadované částky.

Vyšší výdaje na ozbrojené síly by podle Stropnického mohly být zahrnuty už v rozpočtu na příští rok, přičemž Česko má využít prognózovaný nárůst ekonomiky. Financování obrany totiž posledních několik let klesalo a vlády své úsporné kroky odůvodňovaly hospodářskou recesí. Praha tak v současnosti vydává na obranu jen jedno procento HDP, ačkoli se členstvím v NATO zavázala k dvouprocentnímu příspěvku.

Stropnický: Naše armáda je v NATO na chvostu

Větší zájem politiků i veřejnosti o armádu způsobila současná krize na Ukrajině a návazná kritika západních spojenců – generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena, amerického ministra obrany Chucka Hagela i polského prezidenta Bronislawa Komorowského. Varovně znějí i nedávná slova náčelníka generálního štábu Petra Pavla: „Armáda je pod hranicí udržitelnosti. Pokud se s tím rychle něco neudělá, některé schopnosti budou degradovat do té míry, že zaniknou.“

Kritikou potom nešetří ani domácí TOP 09, vadí jí, že vláda nechce armádě přidat razantněji; předseda strany Schwarzenberg uvedl, že koalice hazarduje s bezpečností země. Stropnický dnes připomněl, že Schwarzenberg seděl ve vládě, která výdaje na obranu snižovala.

„Je to jen hozená třpytka a zaručená titulní stránka v novinách. Očekávat, že dosavadní situaci otočíme během několika měsíců, mi nepřijde fér,“ konstatoval ministr. „Česká republika se dnes nachází v nejhorší třetině zemí NATO. Nejsme schopni naplnit dříve definované a dodnes platné politicko-vojenské ambice. Kdyby trend poklesu měl pokračovat, lze mluvit o tom, že by armáda ztratila svůj smysl a účel.“

Obrana chystá užší spolupráci se Slovenskem

Ministrův tým přitom stále hledá možnosti, kde ve fungování obrany ušetřit. Jednou z uvažovaných možností je bližší spolupráce se sousedním Slovenskem. Obě země nyní uvažují například o společném pořizování zbraní a vojenské techniky nebo sdílení logistického vybavení a zázemí; jednou z možností je společný nákup letištních radarů.

České letectvo je také připraveno chránit vzdušný prostor Slovenska, pokud sousední stát nezakoupí nová letadla do vypršení současné smlouvy s Ruskem. Slováci nyní létají na zastaralých stíhačkách MiG-29. Češi jsou schopni poskytnout čtyři gripeny na dobu čtyř měsíců, poté by se do střežení nebe nad Tatrami zapojily i další členské státy Severoatlantické aliance. Slovákům vyprší smlouva s Ruskem za dva roky.

Sousední armáda také projevila zájem o dodávku zbraní z České zbrojovky. Slováci stále používají pověstné samopaly vzor 58, které jsou již morálně zastaralé. Uvažují proto o koupi útočných pušek BREN z uherskobrodské továrny. Podle informací Hospodářských novin má bratislavský generální štáb zájem také o české samopaly Scorpion a pistole „čezety“.

České ministerstvo obrany potom pokročilo v jednáních o prodeji nepotřebných bitevníků L-159. Daleko je zejména v jednáních s americkou firmou Draken International, která dodává cvičné stroje pro americké vojenské letectvo. Podle Stropnického by mohlo dojít k prodeji v červenci; Draken International projevila zájem o nákup až 28 letadel z produkce Aera Vodochody již loni na podzim. Nyní má prý zájem o 14 strojů. Česko jedná také o prodeji do Iráku.