Ústavní soudci dohlíží na ústavnost – řeší velezradu i čištění ulic

Senátoři dnes schválili povýšení soudců Vojtěcha Šimíčka a Tomáš Lichovníka mezi ústavní soudce. Advokáta Jiřího Nykodýma ale odmítli. Prezident Miloš Zeman tak bude muset najít jiného kandidáta. Ústavních soudců má být celkem 15; třem z nich letos vypršel či vyprší mandát. Soud od doby svého vzniku v roce 1991 vynesl stovky verdiktů. Zabýval se zdravotnickými poplatky, předčasnými volbami i žalobou na prezidenta. Souhrn nejznámějších kauz naleznete v článku.

Předčasné volby (září 2009)

Poslanec Miloš Melčák napadl u soudu zákon, který zkracoval funkční období sněmovny, aby se mohly následně konat předčasné volby. Melčák tvrdil, že vyhlášení předčasných voleb porušilo jeho ústavně garantované právo vykonávat nerušeně poslanecký mandát po celé volební období. Soudci mu dali za pravdu a vůbec poprvé tak zrušili ústavní zákon, tedy normu nejvyšší právní síly.

Zdravotnické poplatky (červenec 2013)

Tehdy opoziční sociální demokracie se na soud obrátila kvůli regulačním poplatkům a nadstandardům ve zdravotnictví. Soud jim vyhověl a nadstandardy, tedy příplatky pacientů za kvalitnější péči, zrušil, stejně jako zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun. Svůj nejvýznamnější nález o českém zdravotnictví ale vyhlásil soud v květnu 2008. Tehdy zamítl návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části vládní reformy veřejných financí, která zavedla poplatky u lékaře. Podle tehdejšího nálezu nejsou poplatky protiústavní, pokud nemají „rdousící efekt“ a nevytvářejí bariéru v přístupu ke zdravotní péči. 

Klausova velezrada (březen 2013)

Skupina 38 senátorů podala na bývalého prezidenta Václava Klause žalobu pro údajnou velezradu. Šlo o první případ tohoto druhu. Senátorům vadila Klausova novoroční amnestie, která znamenala propuštění tisíců vězňů a také zastavení stíhání aktérů nechvalně známých kauz. Soudci řízení o žalobě zastavili s poukazem na to, že Klausovi mezitím vypršel mandát.

Bankovní poplatky (duben 2014)

Soudci nevyhověli ženě, která chtěla od České spořitelny vrátit poplatky za úvěr. Dospěli k závěru, že případné sjednocení judikatury v poplatkových sporech je spíše úkolem pro Nejvyšší soud. Soudci také poukázali na svobodnou vůli obou stran při uzavírání úvěrových smluv. V nálezu zdůraznili, že vztah banky a klienta není vztahem pachatele a oběti. 

Přímá volba prezidenta (leden 2013)

Tomio Okamura neuspěl se svou stížností na historicky první přímou volbu prezidenta. Ministerstvo vnitra Okamuru z volby vyřadilo, protože nenasbíral potřebných 50 tisíc podpisů nutných k registraci. Okamura se nejprve neúspěšně bránil u Nejvyššího správního soudu, poté se obrátil na Ústavní soud. Dožadoval se toho, aby mu soudci umožnili kandidovat. Soud sice sdílel určité výhrady ohledně právní úpravy volby hlavy státu, o zásah do Okamurových práv ale podle soudců nešlo. 

Odtahy aut (listopad 2011)

Blokové čistění ulic je často trnem v oku řidičů, kteří nestihnou své vozy přeparkovat, ale i těm, kteří komunikace uklízejí. Ústavní soudci před třemi lety rozhodli, že auta odtažená kvůli čištění ulic musí města vracet zpět na místo poté, co zmizí značky s dočasným zákazem stání. Verdiktu předcházelo průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na ten si následně u Ústavního soudu stěžovala Správa služeb hlavního města Prahy. ÚS ale nenašel žádný důvod k zásahu a stížnost označil za neopodstatněnou.

Sociální škrty (březen 2011)

Vláda Petra Nečase ke konci roku 2010 prosadila ve stavu legislativní nouze balíček sociálních škrtů. Sociální demokracie to následně napadla u soudu. Soudci balíček zrušili s odůvodněním, že koalice vyhlášení stavu legislativní nouze nedostatečně odůvodnila. Souvislost škrtů s připravovaným rozpočtem ani hrozba rozpočtového provizoria prý sama o sobě nebyla dobrým důvodem. Zrušení ale nevstoupilo v platnost ihned kvůli možným zmatkům ve vyplácení dávek, ale až od nového roku. Vláda tak dostala šanci balíček protlačit procedurálně správným způsobem.