Odklad registru smluv o dva roky? Malé obce se možná dočkají

Praha – Registr smluv má zelenou od ústavně právního výboru. Ten dnes jeho schválení doporučil poslancům i včetně několika změn. Členové výbory podpořili nejen dvouletý odklad pro malé obce, ale také finanční limit 50 tisíc korun pro vkládání objednávek a faktur do registru. Výbor navrhl také možnost omezit okruh smluv firem ovládaných státem, na něž by se norma vztahovala.

Video Registr smluv dostal zelenou od ústavně právního výboru sněmovny
video

Registr smluv dostal zelenou od ústavně právního výboru sněmovny

Většina členů výboru dnes souhlasila jak s odkladem platnosti zákona pro menší obce, tak s tím, aby se nemusely zveřejňovat faktury a objednávky do 50 tisíc korun. Na návrh České národní banky by ze zákona měly být výslovně vyňaty smlouvy, které podléhají bankovnímu tajemství, a dohody, jež uzavírá ČNB k plnění úkolů.

Členové výboru doporučili přijmout změny, které podpořila iniciativa Rekonstrukce státu, jež zákon prosazuje. Opět stanoví některé výjimky. Vláda by mohla nařízením vyjmout z povinnosti vkládat do registru smlouvy firem ovládaných státem, které se týkají běžného obchodního styku a jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit konkurenceschopnost těchto společností. Řada údajů v těchto smlouvách by prý byla stejně s ohledem na obchodní tajemství začerněna. Nezveřejňovaly by se ani smlouvy o poskytnutí sociálních služeb nebo pěstounské péče a nájemní smlouvy na byty.

Registr smluv by měl podle jeho zastánců přispět k boji s korupcí

Předloha předpokládá, že nezveřejněné smlouvy by nebyly účinné. Všechny obce, jimi zřízené firmy nebo jen příspěvkové organizace, které hospodaří s veřejnými financemi, budou ale nově potřebovat přístup do registru. Přestože svorně tvrdí, že jim registr nevadí, kritizují ho nejen poslanci napříč politickým spektrem, ale i obce.

Změny, které navrhli poslanci:

  • Limit, kdy budou muset být smlouvy zveřejněny, je nastaven na 50 tisíc korun.
  • Pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy s úřady práce, smlouvy na sociální služby, smlouvy, které podléhají bankovnímu tajemství a dohody, jež uzavírá ČNB k plnění úkolů, se zveřejňovat nebudou.
  • Dvouletý odklad povinnosti zveřejňovat smlouvy by dostaly menší obce.

Právě podle obcí jde o další kus do už tak enormní administrativní zátěže. Mezi starosty dokonce koluje protestní petice. Podle některých by byl rozumným řešením kompromis – tedy dobrovolný vstup do registru. Dalším argumentem je také strach z hrozících chyb. Obce se bojí například toho, že zveřejní údaje, které nesmějí či v některých případech budou muset zveřejnit i citlivá osobní data.

Výbor ale taky doporučil předkladatelům normy v čele s Janem Farským (TOP 09 a Starostové), aby připravili s vládou celkový pozměňovací návrh, který by vypořádal věcné i formální připomínky. Podle šéfa výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) jde o nezávazné usnesení. „Doporučili jsme předkladateli Farskému, aby vypracoval komplexní pozměňovací návrh podle připomínek, které zazněly od odborné veřejnosti i ministerstev,“ poznamenal Tejc.

Zbytečná byrokracie verzus transparentní státní správa

„Je to byrokracie navíc, která zatěžuje i malé obce dalšími administrativními pracemi, přitom u velkých smluv tato povinnost informovat už funguje,“ uvedl Martin Kupka (ODS). „Určitě nemá smysl zveřejňovat korunové položky, na druhou stranu transparentnost státní správy je prioritou,“ reagoval ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).