Černý kašel je zpět. Nemocných je od roku 2004 desetkrát víc

Praha – Česko zažívá dramatický nárůst onemocnění černým kašlem. Zatímco v roce 2004 evidoval Státní zdravotní ústav 143 lidí s tímto onemocněním, před pěti lety jich bylo víc než jednou tolik - a letos zaznamenali hygienici už dvanáct set nákaz.

Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE Autor: CHROMORANGE/Bilderbox

Černý kašel je bakteriální, vysoce infekční onemocnění dýchací soustavy, které se přenáší kapénkami. Obvykle se projevuje záchvaty kokrhavého kašle, které mohou přetrvávat až 100 dní. Nemocný zvrací, hubne a je vyčerpaný. Urputný kašel může vést až ke zlomenině žeber, vzniku kýly a pomočování.

„K dnešnímu dni evidujeme 1 237 případů černého kašle, což je trojnásobek případů oproti stejnému období minulého roku,“ informoval hlavní hygienik Vladimír Valenta. O dramatický nárůst přitom nejde pouze meziročně. Ještě v roce 2008 Státní zdravotní ústav evidoval jen 274 případů (a již tehdy upozorňoval na znepokojivý trend), před deseti lety potom černým kašlem trpělo jen 154 lidí.

Jak přitom upozorňují lékaři, zmíněných dvanáct set případů nemusí být absolutní číslo; dospělí totiž nemusejí poznat, že chorobu mají. „Černý kašel u nich může probíhat jako typické virové onemocnění s kašlem, který nemá takový kokrhavý charakter jako u dětí,“ podotýká primářka Infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice Stanislava Šimková.

Očkují se jen děti. Dospělí mají své zdraví v rukách sami

Nákazu způsobuje bakterie Bordettella pertussis. V minulosti nemoc způsobovala epidemie, při které umíraly desítky tisíc lidí. Nejohroženější skupinou jsou děti, zejména novorozenci. V České republice se proti černému kašli povinně očkuje jen v dětském věku. V rámci hexavakcíny získají ochranu kojenci a batolata, poté se přeočkovávají předškoláci a od roku 2009 i děti v deseti letech.

„Očkování u školních dětí jsme zavedli, protože jsme zaznamenávali stále více nemocných z řad adolescentů,“ vysvětluje lékařka Kateřina Fabiánová. Protože vakcína člověka chrání tři až dvanáct let, doktoři doporučují v dospělosti aspoň jedno přeočkování – zejména u žen, které plánují těhotenství.

Na význam opětovného očkování upozornila i vlna spalniček, kterými v Ústeckém kraji v posledních měsících onemocněly stovky lidí včetně zdravotníků v místních nemocnicích. Valná většina nemocných totiž byli lidé narození mezi rokem 1970 a 1980; očkováni byli jenom jednou dávkou, a měli velmi slabou ochranu. „Epidemie byla vyvolaná člověkem, který spalničky importoval z Indie, ale nejde jen o případ Indie. Obecně klesá proočkovanost v okolních zemích, třeba i v Německu, a tím vyšší je riziko pro naše občany,“ dodává Valenta.