Kmoníček: Sobotkův výrok vypadl z kontextu, prezident byl chápavý

Praha – Výrok premiéra Bohuslava Sobotky o nepotřebnosti posílení vojsk NATO v Evropě byl podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka nepochopený a vytržený z kontextu. Prezident Miloš Zeman sice premiérovo vyjádření označil za chybu, podle Kmoníčka byl nicméně z tohoto důvodu „plný chápavosti“.

Sobotka v úterý v reakci na posílení pozic amerických pozic v Evropě prohlásil, že Česká republika nic takového s ohledem na současnou bezpečnostní situaci nepotřebuje. Později zdůrazňoval, že se jeho slova týkala jen Česka, které podle něj nepotřebuje přijímat mimořádná opatření. Prezident jeho vyjádření označil za chybu: „Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby.“ Sobotkovy kontroverzní výroky se dostaly na přetřes i na jednání kabinetu.

Podle Kmoníčka poté na toto téma přišly poměrně překvapené dotazy od některých velvyslanců: „Říkali, že se v tom ztratili, protože každý říká něco jiného, ale celkem rychle se nám to podařilo sladit zpátky.“ Sobotkův výrok totiž podle něj nebyl úplně správně pochopen: „Nejedná a nejednalo se o žádnou změnu v pozicích České republiky… Pan premiér dával rozhovor mnohem delší, takže to byla jedna věta, která ulétla z kontextu, ve kterém byla, do kontextu jiného. I z tohoto důvodu byl pan prezident plný chápavosti. Poslední, co bychom měli v tuto chvíli dělat, je to rozpitvávat.“

Bohuslav Sobotka„Některé země se obrací na NATO a chtějí, aby tam byla zvýšená vojenská přítomnost, vím, že se jedná o Polsko a některé baltské státy. Česká republika nic takového nepotřebuje. Když jsme si vyhodnotili aktuální bezpečnostní situaci, tak taková potřeba v ČR není a nebudeme tak patřit mezi země, které by volaly po posílení vojenských jednotek NATO v Evropě. Ono to nebude jednoduché ani z ekonomického hlediska, ta situace bude složitá a bude ještě nějakou dobu trvat,“ uvedl Sobotka.


Kmoníček: Prezident se zaměří na výdaje pro armádu

Pokud chce být ale Česko plnohodnotným členem NATO, mělo by podle Kmoníčka také dodržovat požadovanou výši výdajů na armádu. ČR vydává na obranu jen o něco málo přes 1 % HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat každoročně alespoň dvěma procenty HDP. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.

„Poslední vláda, která udržela výdaje na požadovaných dvou procentech, byla vláda Miloše Zemana,“ podotkl Kmoníček. „To je věc, na kterou bude pan prezident hodně dbát a hodně o ní s českou politickou reprezentací mluvit. Jsme-li něčeho členem, vyplývají z toho nejen bezpečností záruky, ale i závazky,“ dodal. Se zvyšováním výdajů na armádu podle Hospodářských novin nově souhlasí i ministr financí Andrej Babiš (ANO), který byl až doposud proti.