Vypálené Lidice: Symbol nacistické, spojenecké i komunistické propagandy

Lidice – Od vyhlazení Lidic uběhlo na den přesně 72 let. Jednotky SS tehdy pod vymyšlenou záminkou, že se v Lidicích skrývají parašutisté, obec vypálily a srovnaly se zemí. Vypálení Lidic bylo prvním velkým ohlášeným válečným zločinem, kterým se nacistická propaganda pochlubila celému světu. Spojenci pak využili osud obce k mobilizaci obyvatelstva, kterému už docházely síly, a pozadu nezůstali ani komunisté. Ti z obce zase udělali komunistický symbol boje proti nacismu, i když v Lidicích bylo ve skutečnosti komunistů naprosté minimum.

Lidice se staly symbolem především proto, že nacisté poprvé napadli nevinnou vesnici v týle, nikoliv v rámci bojů na frontě. Třetí říše se navíc s vyhlazením Lidic pochlubila rovnou celému světu. Místo pozitivních ohlasů ale hrůzný čin vyburcoval další odpor proti nacistům a po celém světě vyvolal vlnu solidarity. Velká Británie využila osud horníků, kteří v Lidicích žili, k nabuzení vlastního obyvatelstva, aby ještě vydrželo válečné úsilí, a naopak vystupňovalo svou produktivitu. „Stejně i Spojené státy, které potřebovaly ještě mobilizovat své masy,“ uvedl historik Vojtěch Kyncl z Akademie věd ČR. 

Třináct let po tragédii poslalo 32 zemí světa do Lidic tisíce růžových keřů. U lidického památníku, kde stála původní vesnice, kvetou dodnes. Na vypálení Lidic ale neměli jednotný pohled ani Němci. Už během samotného zločinu se našli vojáci, kteří považovali vyhlazení obce za nespravedlivé, a s otřesem mluvili i o řadách zavražděných těl lidických mužů.

Popravení muži z Lidic
Zdroj: neznámý/ČTK

Obec nakonec využili k propagandě i komunisté. Z Lidic vytvořili symbol morální komunistické vesnice vypálené nacisty. Historik Vojtěch Kyncl v rozhovoru pro Českou televizi ale upozornil, že se v rámci propagandy některé informace zamlčovaly: „Každá vesnice má své pozitivní i negativní postavy. I v Lidicích byli drobní zlodějíčci, udavači, kteří spolupracovali s nacistickým režimem. Jenže pokud chtěla propaganda udělat z Lidic morálně čistou vzorovou vesnici, tak tyto aspekty musely být potlačeny.“

Po válce navíc tehdejší ministr vnitra Václav Nosek, který pocházel z nedalekého Kladna, nastavil situaci tak, že každý, kdo se staví proti komunistům, se automaticky staví i proti zločinům v Lidicích. „My dnes ale víme, že v Lidicích bylo možná pět, možná sedm mužů buď členy, nebo sympatizanty tehdejší prvorepublikové komunistické strany, ostatní byli agrárníci, sociální demokraté, národní socialisté. Komunistů tam bylo naprosté minimum – v žádném případě nešlo o komunistickou vesnici,“ uvedl Kyncl.

Poslední kniha, která Lidice zmapovala v celé šíři, poplatné ale své době, vyšla v roce 1947 pod ministerstvem informací ve spolupráci s tehdy už komunistickým ministerstvem vnitra. Od té doby nebyly všechny materiály znovu úplně prohlédnuty.

10. výročí vyhlazení Lidic - projev ministra vnitra Václava Noska
Zdroj: Rostislav Novák/ČTK

Hlavní fakta

  • 10. června 1942 byla vesnice obklíčena gestapem kvůli podezření ze spolupráce s československými parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha.
  • Obyvatelé byli popraveni či deportování do koncentračních táborů, celá vesnice pak srovnána se zemí. Jednotky gestapa neváhaly dokonce vykopat místní hroby nebo změnit řečiště potoka.
  • Přímo na místě bylo zastřeleno 173 mužů a chlapců starších 15 let. Ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku, děti deportovány k „rasovému zkoumání“. Válku jich přežilo jen 16.
  • Za likvidací Lidic však stála spíše nešťastná náhoda. K velitelům gestapa se dostal na první pohled nevinný dopis mezi dvěma milenci – byl formulován tak, že ho Němci vyhodnotili jako skryté informace o pohybu odbojářů.
  • Po získání nejisté stopy gestapo neváhalo vesnici obětovat a vyhovět tak Adolfu Hitlerovi, který požadoval tvrdý trest za smrt svého oblíbence Heydricha.
Kyncl: Lidice využili zdařile k propagandě i Spojenci (zdroj: ČT24)