Praha - Slavnou zahradu dnes pro veřejnost otevřelo německé velvyslanectví v Praze. Právě tam se v létě a na podzim roku 1989 tísnily tisíce východoněmecký občanů s nadějí na cestu na Západ. Přes pražské velvyslanectví jich nakonec do západního Německa emigrovalo víc než 15 tisíc. Na místo činu dnes zavítal i někdejší šéf úřadu spolkového kancléře Rudolf Seiters, který o vycestování uprchlíků vyjednával: „Byl to pořádný milník. V Praze byl vylomen první kámen z Berlínské zdi,“ zavzpomínal, pro něhož byl balkon na velvyslanectví jedním ze symbolů pokojné revoluce na podzim 1989.
Po 25 letech ožila zahrada, kde se v Praze lámala Berlínská zeď
Na Malé Straně se dnes vzpomínalo na události před 25 lety. Od června do září 1989 totiž na velvyslanectví někdejšího západního Německa v Lobkovickém paláci našlo útočiště okolo 4 000 lidí z komunistické NDR, kteří se domáhali odchodu do Spolkové republiky. Souhlas východoněmeckých a československých úřadů jim 30. září tlumočil z balkonu velvyslanectví tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher a tato scéna se stala jedním z výrazných milníků v rozpadu komunistického systému ve východní části Německa.
První vlna utečenců z velvyslanectví mohla na počátku října odjet zvláštními vlaky přes území NDR do bavorského Hofu. „Bylo to osobní rozhodnutí (šéfa východoněmeckých komunistů Ericha) Honeckera, že vlaky jako výraz jeho autority pojedou přes NDR. Pak se mu to vrátilo jako bumerang, neboť lidé podél tratě vlakům tleskali,“ zavzpomínal Seiters.
GALERIE
Německé velvyslanectví si připomíná 25 let od roku 1989
Poté, co odjela první vlna uprchlíků, zaplnila se západoněmecká ambasáda v Praze dalšími tisíci žadatelů o vycestování na Západ. Mezi nimi byli i manželé Mahlkeovi, kteří dnes přijeli jako hosté dne otevřených dveří. Impulsem pro jejich odchod z NDR byl podle Marion Mahlkeové právě Genscherův projev: „Úplně spontánně jsme si řekli, teď musíme taky vyjet a ještě v noci jsme vyrazili,“ zavzpomínala. Ještě v noci Mahlkeovi vyjeli z východoněmeckého Osterburgu. Na hranicích celníkům řekli, že jedou na svatbu strýčka z Plzně.
Do přeplněné ambasády se však dostala jen ona s tříletým synem, zatímco manžel musel čekat venku. Čekání nakonec trvalo jen čtyři dny, než se stejným způsobem jako první část východoněmeckých uprchlíků dostali do západního Německa. „Potom, co čeští policisté rozpustili kordon, který vytvořili kolem velvyslanectví, jsme byli přesvědčení, že všechno dobře dopadne,“ doplnil manželku Rolf Mahlke.
Fotograf Antonín Nový, tehdy zpravodaj západní agentury AP: „Tady - na zahradě - už bylo pět tisíc lidí, trávník se proměnil v jednu velkou bažinu a lidi spali i na zemi, poněvadž prostě nebylo kde…“
Zahrada na německé ambasádě v Praze ožila (zdroj: ČT24)
Do Prahy tehdy s rodinou dorazil wartburgem. Tyto vozy spolu s trabanty před 25 lety zaplnily Malou Stranu a staly se jedním ze symbolů exodu z NDR v roce 1989. Na Prahu plnou východoněmeckých aut si dodnes vzpomíná i spisovatel Jaroslav Rudiš. „Byli jsme tehdy v Praze na výletě s gymnáziem, všude byla spousta zaparkovaných trabantů a wartburgů, kterým tu chybělo zrcátko, jinému pneumatiky a dalšímu dveře,“ vybavil si dnes známý literát, který publikuje i v Německu a dnes měl na velvyslanectví čtení.
V Lobkovickém paláci vystoupil také výtvarník David Černý. Útěk východních Němců v roce 1989 ztvárnil sochou v podobě kráčejícího trabantu, jež se stala dominantou zahrady německé ambasády v české metropoli.
Kvůli událostem v roce 1989 má Lobkovický palác pro Němce velký symbolický význam, který je jedním z důvodů, proč Berlín usiluje o koupi barokní budovy z 18. století, v níž je velvyslanectví v pronájmu.