Předsednictvo ČSSD podpořilo šanci straníků mluvit do kandidátek

Praha – Užší vedení sociálních demokratů schválilo program vnitrostranického referenda, které strana plánuje na začátku července. V něm se budou moci všichni členové vyjádřit ke kumulaci placených funkcí, většímu zastoupení žen či rozšíření okruhu lidí, kteří schvalují kandidátní listiny. K referendu se v sobotu vyjádří ještě ústřední výkonný výbor ČSSD. Právě poslední zmíněné téma má podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera k pravé demokracii velmi daleko. Do kandidátních sestav by v případě schválení mohli napříště promlouvat všichni členové strany v daném volebním obvodu. Taková praxe by ale podle Dienstbiera mohla u některých vlivných členů regionů narazit.

Přes jednoznačné podpoření referenda Dienstbier připustil, že jeho schvalování nemusí být zdaleka všem členům po chuti. Právě sobotní zasedání ÚVV má Dienstbier za klíčové. „A my se domníváme, že ta debata nebude vůbec jednoduchá, protože jsme přesvědčení, že na jedné straně členové chtějí větší podíl na rozhodování, a na druhé straně je řada lidí, kterým současný stav vyhovuje,“ řekl. 

Zdaleka nejpalčivější otázka, kterou má referendum řešit, je právě způsob schvalování kandidátek – tedy zda se do budoucna na výběru kandidátů budou podílet všichni straníci, nebo jen část stranických elit jako dosud. Právě to považuje Dienstbier za demokratické jen formálně.

Video Situace uvnitř ČSSD se podle Dienstbiera musí zásadně změnit
video

Situace uvnitř ČSSD se podle Dienstbiera musí zásadně změnit

„Pokud tento zlomový okamžik, to rozhodnutí ústředního výkonného výboru nezvládneme, tak se obáváme, že by sociální demokracie nebyla schopna zásadních změn a že by mohla následovat osud některých jiných stran,“ poznamenal Jiří Dienstbier.

Další dvě otázky v plánovaném referendu na jehož základě chce ČSSD změnit stanovy, případně zákony, se týkají zastoupení žen na sněmovních a krajských kandidátkách (povinně alespoň 40 %) a kumulace funkcí. Hlasovat se naopak nemá o tzv. Bohumínském usnesení, které sociální demokracii zapovídá politickou spolupráci s KSČM na vládní úrovni, a o němž se dlouhodobě diskutuje.

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva: „ČSSD se musí zásadně změnit a o klíčových věcech nemůže rozhodovat několik vlivných členů. Musíme překonat tu situaci, kdy se řadoví členové nemají k řadě důležitých otázek šanci vůbec vyjádřit. Sestavování kandidátek je formálně demokratické, v sociální demokracii to má ale k demokracii hodně daleko.“

Jan Chvojka, místopředseda klubu poslanců ČSSD:

„Občas se stane, že tu kandidátku sestavuje velmi úzký okruh lidí na krajském výkonném výboru, že 12 lidí rozhodovalo v zásadě o tom, jak bude vypadat kandidátka o velikosti 20 až 40 lidí. Spoléhalo se na to, že se nebude kroužkovat. Nicméně v některých našich krajích se stává, že ten, kdo má podporu okresu a zároveň je to nějaká uznávaná osobnost toho regionu, tak se nemusí vůbec na kandidátku dostat. To podle mě není správné.“


Petr Kajnar
Zdroj: ČTK
Autor: Jaroslav Ožana

KUMULACE - KVÓTY - KANDIDÁTKY

Nejviditelnějším příkladem soubojů o čela kandidátek v ČSSD je situace v Moravskoslezském kraji. Dlouholetý někdejší předseda tamní buňky a ostravský primátor Petr Kajnar se loni před předčasnými volbami na kandidátku nedostal a spolu s dalšími si stěžoval na nedemokratické zásahy ze strany ostravské organizace. Případ dokonce dostali před soud, ten ale jejich úsilí o zmrazení kandidátní listiny odmítl. Kajnar poté odmítl ze strany vystoupit, tamní sdružení ho proto samo vyloučilo.

Na složení kandidátní listiny si ve stejné době stěžovalo třeba šest sociálních demokratů z Mohelnicka. Kandidátka byla podle nich sestavena úzkým okruhem straníků a rozhodnuto bylo „za zavřenými dveřmi na sekretariátech“. Ale rovněž neuspěli.

ČSSD patří dlouhodobě k propagátorům většího zastoupení žen ve vrcholných funkcích. Realita tomu ale neodpovídá. Jediná žena ve vládní sestavě ČSSD – šéfka resortu práce Michaela Marksová – se funkce ujala jako náhradnice. A stranické nařízení mít ve vedení alespoň jednu ženskou zástupkyni přináší v klíčových chvílích spíše starosti, jak ukázal třeba poslední volební sjezd. Strana tehdy nebyla schopna generovat takovou političku, kterou by delegáti na post místopředsedkyně schválili – Alena Gajdůšková prošla až ve třetím kole hlasování. „Mělo by jich být v popředí určitě více. Když se porovnáváme se zeměmi kolem nás, tak třeba Rakousko skutečně kvótu 40 procent má,“ zmiňuje místopředsedkyně strany i Senátu.

Třetí „oblíbený“ problém ČSSD v podobě kumulovaných funkcí se v minulých měsících promítl hlavně do vzkazů mezi Lidovým domem a několika krajskými hejtmany. Vedení strany vadilo, že si hejtman z Vysočiny Jiří Běhounek a karlovarský Josef Novotný ponechali také placenou funkci poslance. Křeslo ve sněmovně naopak opustil Michal Hašek a dal přednost práci hejtmana na jižní Moravě. Ke stejnému kroku se rozhodl jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Volební sjezd ČSSD má být příští rok 13. a 14. března v pražském Kongresovém centru. Oproti minulosti se má zvýšit počet delegátů s hlasovacím právem: „Počet delegátů s hlasovacím právem má být kolem šesti set, tedy asi o sto víc než na minulém sjezdu v Ostravě,“ uvedl po jednání předsednictva Sobotka. Také o konání sjezdu bude zítra jednat ústřední výkonný výbor ČSSD.