Testování žáků: Nejlépe dopadly 4. třídy, starším dětem chybí motivace

Praha – Úroveň znalostí českých dětí s přibývajícím věkem klesá. Děti na základních školách měly například u němčiny dokonce lepší výsledky než ty na středních. Vyplývá to z testování, které letos probíhalo na vzorku čtvrtých a osmých tříd základních škol a také u druhých ročníků středních odborných škol. Podle zjištění chybí dětem hlavně motivace se učit. Ministerstvo školství chce proto změnit metodiku výuky a také poskytnout více pomůcek. Testy letos proběhly pouze na vzorku vybraných škol, ministerstvo je dnešním dnem uvolní i pro ostatní.

Nejlépe ze všech testovaných ročníků dopadli čtvrťáci. „Požadavky nesplňovala pouze čtyři procenta žáků 4. tříd. 72 procent dětí pak splnilo testování na více než 60 procent,“ řekl na brífinku ministr školství Marcel Chládek. U osmých tříd základních škol a odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií nezvládla testy z přírodovědné gramotnosti desetina žáků. Více než šedesátiprocentní úspěšnost mělo v této prověrce znalostí z chemie, fyziky a biologie 45 procent žáků.

Testy tak podle ministra upozornily na fakt, že úroveň znalosti se s přibývajícím věkem propadá: „Nejlepší výsledky jsou na prvním stupni, zhoršují se na druhém stupni a vůbec nejhorší byly na střední odborné škole.“ 45 procent žáků 2. ročníků středních odborných škol totiž nesplnilo minimální standard, který je požadovaný od žáků 9. tříd. Problém byl především u němčiny, kde žáci z osmých tříd dosáhli dokonce lepších výsledků než studenti středních škol. Angličtinu splnilo v osmých třídách úspěšně 41 procent dětí. „Ve druhém ročníku střední odborné školy 56 procent. Mírný nárůst tam je, ale dovedl bych si představit, že bude mnohem výraznější,“ dodal ministr.

České děti se ve škole nudí

Za hlavní problém označil to, že studenti a žáci nemají motivaci na sobě dál pracovat a dál se vzdělávat. S tím zřejmě souvisí i výsledky mezinárodního výzkumu PISA. Ten ukázal, že se české děti ze všech testovaných států ve škole nejvíce nudí. Podle ministra za to mohou zastaralé metody výuky, které děti nebaví.

Součástí testování byly totiž i dotazníky pro pedagogy a žáky. Ty právě ukázaly, jak učitelé a žáci vnímají metody výuky odlišně. V přírodních vědách by například děti uvítaly více pokusů a skupinových projektů. „V hodinách mají žáci zřídka možnost sami zkoušet experimenty a v řadě případů to ani nevidí u učitele. Naopak učitelé uvádějí, že badatelskou činnost zařazují. Ta četnost je ale v jejich výpovědích o polovinu vyšší, než zaznamenaly děti,“ konstatoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v Hyde Parku: „Vůbec nepřemýšlíme nad tím, zda je měřicí nástroj dobře nastaven… Když měří rychlost policisté, musejí mít každé dva roky certifikaci, že nástroj měří správně. My u těch testů nic takového nemáme a děláme z toho úžasné závěry. Pan ministr říká, že čtvrťáci jsou lepší než osmáci. Nic takového nevíme. Víme, že v konkrétním daném testu dopadli lépe, nic víc jsme se nedozvěděli.“

Ministerstvo chce proto připravit změnu metodiky a pomoci školám. „Používáme metody, které si myslíme, že jsou úspěšné. Šetření ale ukázalo, že na žáky nemají žádný dopad… Je třeba žákům vyložit látku jiným způsobem a atraktivněji. Klíčový moment kvality je kvalitní učitel, který používá kvalitní metody,“ uvedl Chládek. Řešením je podle něj například zavedení kariérního řádu, který bude pro učitele motivací.

Testování vzorku žáků letos proběhlo elektronicky a zúčastnilo se ho 20 tisíc dětí. Ve čtvrté třídě se testovala oblast Člověk a jeho svět, v osmé třídě pak přírodovědná gramotnost a cizí jazyky. Stejné testy jako v osmé třídě byly použity i ve 2. ročníku středních odborných škol.

Chládek: Používáme metody, které na žáky nemají žádný dopad (zdroj: ČT24)
Vydáno pod