Kulaté výročí Píkovy popravy – pieta i výstavy

Praha – Zítra tomu bude 65 let, co komunisté popravili generála Heliodora Píku. Pietní vzpomínky se dnes před budovou generálního štábu zúčastnil ministr obrany Martin Stropnický, náčelník generálního štábu Petr Pavel i zástupci parlamentu – předseda sněmovny Jan Hamáček a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Píkův osud letos připomíná i několik výstav.

Video Vzpomínka na gen. Heliodora Píku
video

Vzpomínka na gen. Heliodora Píku

„Generál Píka měl po válce v důstojnickém sboru mimořádnou autoritu, která ohrožovala mocenské plány komunistů… Během války odkryl systém fungování sovětských gulagů a věděl o nich příliš mnoho, musel zmizet,“ uvedl v projevu ministr Stropnický. Petr Pavel zdůraznil Píkovu čestnost a statečnost. „Provinil se především tím, že vyčníval,“ poznamenal náčelník generálního štábu.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka při výročí Píkovy smrti kritizoval „současné příznivce Gottwalda“, kteří se podle něj pokoušejí „falšovat minulost“, což nelze přehlížet ani tolerovat. Narážel tak na komunistickou poslankyni Martu Semelovou, která před časem zpochybnila vykonstruovanost procesu s Miladou Horákovou. Prohlásila, že pochybuje o tom, že by přiznání popravené Horákové bylo vynucené.

Petr Pavel:

„V roce 1941 už upozorňoval na to, že cíle Sovětského svazu s republikou jsou jiné, než jsou navenek zdůrazňovány. Už tehdy si vytvořil otevřené nepřátelství Klementa Gottwalda, které nakonec vyústilo až v jeho politickou vraždu.“


Heliodora Píku připomíná výstava v Hrabyni

Až do 30. listopadu je v Památníku 2. světové války v Hrabyni na Opavsku k vidění výstava připomínající Píkův osud. Návštěvníci uvidí například torzo generálovy osobní zbraně. Pistole byla po desetiletí zakopaná u Píkova rodného domu. Výstava Píku představuje v roli legionáře i vojenského diplomata, návštěvníci kromě zbraně uvidí i řadu fotografií a dokumentů. Další výstava, tentokrát v Plzni, bude slavnostně zahájena zítra. Právě v Plzni byl Píka popraven.

Heliodor Píka se narodil v roce 1897 ve Štítině na Opavsku. Jako příslušník československých legií se při první světové válce zúčastnil bojů na francouzské frontě. Vystudoval na Vysoké škole válečné v Paříži, působil na Vojenské akademii v Hranicích i na Hlavním štábu československé armády. Od roku 1932 do roku 1937 byl vojenským atašé v Rumunsku s akreditací i pro Turecko.

Během druhé světové války vytvořil odbočku československého odboje s krycím názvem DORA, pracoval jako politický a vojenský zmocněnec vlády i jako náčelník vojenské mise v Sovětském svazu. Po válce se stal podnáčelníkem hlavního štábu. Už v této době byl ale sledován. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z armády propuštěn a posléze uvězněn.

V prosinci 1948 byl obžalován z vojenské zrady, zločinu zneužití úřední moci a zločinu neoznámení trestných podniků. V lednu 1949 byl pak v tajném přelíčení odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 21. června ve věznici v Plzni-Borech. Teprve v roce 1968 byl Heliodor Píka zproštěn viny.