Praha – Než vláda předloží novelu zákona o státní službě, projde ještě předloha úpravami. Pravděpodobně ze státní služby vypadne armádní generální štáb, předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ), rovněž koalice zruší možnost snížit úředníkům osobní příplatek kvůli úsporám. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se nejedná o zásadní změny, ale spíše o drobné úpravy. Na žádost ministerstva zahraničí by mělo být úředníkům uznáváno vysokoškolské vzdělání na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) v bývalém Sovětském svazu. Premiér Bohuslav Sobotka České televizi řekl, že nevidí v uznávání problém.
Služební zákon má uznávat vzdělání ze sovětské školy, žádá Zaorálek
„Je třeba se dívat na to, co ti lidé dělali a dělají. Já si myslím, že řada z nich ukázala, že mají pro diplomacii velkou cenu,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Poukazuje na to, že MGIMO v minulosti vystudovala část českých diplomatů, kteří dosud slouží. Patří k nim třeba končící eurokomisař Štefan Fülle. „V minulosti to bylo uznávané a nejsem si jist, jestli bychom to měli uznat do budoucnosti,“ reagoval předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
-
Premiér Bohuslav Sobotka v Událostech ČT: „Nerad bych uplatňoval princip kolektivní viny. Řada absolventů pracovala v minulých letech jak pro pravicové, tak pro levicové vlády ČR. Dva z nich jsou v současnosti členy Evropské komise a Evropský parlament schválil jejich nominaci se znalostí tohoto jejich vzdělání. Nemyslím tedy, že jde o zásadní problém spojený s přijetím zákona o státní službě. Umím si představit, že bychom takové vzdělání uznávali…“
Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) vznikl v roce 1944 jako přípravka pro budoucí diplomaty, kteří měli hájit zájmy socialistického tábora. Od založení do rozpadu Sovětského svazu prošlo školou přes 500 Čechů a Slováků. K absolventům akademie patří například český eurokomisař Štefan Füle či šéfové slovenské diplomacie Eduard Kukan, Ján Kubiš a Miroslav Lajčák. Další absolventka MGIMO, Bulharka Irina Bokovová, se stala generální ředitelkou UNESCO.
Dnes je MGIMO prestižní vyhledávanou školou. Přitahuje studenty nejen z Ruska, ale i z bývalých sovětských republik (v jejichž čele má MGIMO řadu absolventů). Jako jedna z mála ruských škol si může své studenty vybírat, zatímco ostatní univerzity musejí posluchače přijímat podle výsledků státních maturit. V současné době nabízí škola studium několika oborů – vedle mezinárodních vztahů a diplomacie také ekonomii, právo, veřejnou správu nebo žurnalistiku. Za zmínku stojí, že se zde vyučuje 53 jazyků.
Služební zákon chce mimo jiné stanovit jasná pravidla pro odměňování úředníků, způsob jejich jmenování a odvolávání a vymezit kompetence politiků a státního aparátu. Náměty na úpravu novely dnes projednával sněmovní ústavně-právní výbor. Debatu přerušil do pátku, kdy by o nich už mohl hlasovat.
Dienstbier: Zvažujeme prostupnější hierarchii
Koalice chce také ještě změnit proceduru systemizace státních úřadů, složení komisí pro výběr vedoucích úředníků a úřednické zkoušky. Podle Dienstbiera se zvažuje, že by ministři měli možnost nominovat část komise pro výběr šéfů některých správních úřadů. „Diskutujeme také o větší prostupnosti úředníků na nižších pozicích,“ řekl po jednání vlády Dienstbier.
Služební zákon má zohlednit studium na MGIMO (zdroj: ČT24)
Ve výboru opět zněla obecná kritika normy, která má přispět podle autorů ke zkvalitnění státní správy a jejímu oddělení od politiky. Podle poslance Marka Bendy (ODS) je cílem normy dostat státní správu pod absolutní vliv nynější vlády a jejího ministerského předsedy. Koalice s takovou interpretací normy nesouhlasí. Vláda má ve Sněmovně dostatek hlasů pro to, aby předlohu ještě v červenci v dolní komoře prosadila. Zákonem se dnes zabýval i výbor pro veřejnou správu, ale žádné usnesení nakonec nepřijal.