Dalík: Při nákupu pandurů jsem si o žádný úplatek neřekl

Praha – Pražský městský soud začal projednávat obžalobu lobbisty Marka Dalíka. Někdejší poradce expremiéra Mirka Topolánka čelí obvinění z korupce při nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Dalík si údajně řekl v roce 2007 zhruba o půlmiliardový úplatek při vyjednávání o nákupu vozidel s rakouskou zbrojařskou firmou Steyr. Lobbista to ale dnes u soudu popřel. Uvedl, že schůzky k nákupu pandurů neinicioval a o žádný úplatek si neřekl. Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová nicméně označila přítomnost Dalíka při vyjednávání o pandurech za skandální. Soudu řekla, že o schůzkách nevěděla.


Dalík se dosud k případu nevyjadřoval. U soudu ale dnes veškerá obvinění odmítl. Ve výpovědi nejprve dlouze popisoval svoji pracovní kariéru. Mimo jiné uvedl, že pracoval pro ODS, kde se třeba se členy strany radil o volebních strategiích nebo jejich vystupování v médiích. S mnoha ministry si prý tykal. „Není pravda, že bych kontakty předstíral. Ty kontakty jsem prostě měl,“ nesouhlasil s částí obžaloby. Dalík pak začal popisovat, jak se zúčastnil dvou schůzek, které se týkaly vyjednávání o nákupu obrněných vozidel pro armádu. „Nebyly ničím významné, byly neformální a já jsem je neinicioval,“ uvedl. Později dodal, že si o žádný úplatek neřekl.    

První schůzka se uskutečnila v Brně, kde Dalík údajně představitelům dodavatele řekl, že si o nich Topolánek myslí, že původní kontrakt získali pomocí úplatku. Lobbista to označil za velkou chybu, kvůli níž je před soudem. Druhá schůzka se uskutečnila v Praze a tam prý Dalík téměř nic neříkal. „Připadal jsem si tam zbytečný,“ prohlásil před soudem. Na schůzkách byli také slovenský lobbista Miroslav Výboh a někdejší náměstek ministryně obrany a později ministr Martin Barták.

V srpnu soud vyslechne Topolánka a Bartáka

Jako první svědkyně u soudu vystoupila někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová. Resort podle ní při jednáních o pandurech na žádost premiéra Topolánka zastupoval náměstek Martin Barták místo náměstka Jaroslava Kopřivy. O neoficiálních schůzkách, kde byl i Dalík, prý nevěděla a dozvěděla se o nich až z médií po delší době, kdy funkci opustila. „Vzala jsem to na vědomí s velkým znechucením a zklamáním,“ uvedla Parkanová. Přítomnost Dalíka při jednáních pak označila za skandální.

V dalších týdnech bude mít Dalík právo komentovat důkazy obžaloby. Vzhledem k velkému počtu zahraničních svědků se proces protáhne minimálně do září. Senát i žalobce budou chtít vyslechnout i zástupce české vlády, kteří nákup pandurů schvalovali. 21. srpna přijdou na řadu výpovědi Topolánka nebo Bartáka. Několik svědků ze zahraničí soud plánuje vyslechnout prostřednictvím videokonference. Podle deníku HN se jako svědci objeví tehdejší pracovníci firmy Steyr Viktor Jackovich a Stephan Szücse. Právě Jackovich měl o setkání s Dalíkem sepsat záznam, který předal americké ambasádě.

Za pokus o podvod hrozí Dalíkovi až deset let vězení

Obžalobu na lobbistu podalo vrchní státní zastupitelství v květnu (více zde). Policisté Dalíka vyšetřovali na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr, který v březnu 2011 uvedl, že Dalík požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Kriminalisté lobbistu zadrželi začátkem října 2012 v Praze. Žalobce pro něj navrhoval vazbu kvůli obavě z útěku a ovlivňování svědků, soud mu ale nevyhověl.

Dalík se podle vyšetřovatelů pokusil o podvod – peníze nakonec nezískal, ale údajně slíbil pomoc při sjednání zakázky, i když na ni neměl ve skutečnosti vliv. Detektivové protikorupční policie na vyšetřování případu pracovali zhruba tři roky v mezinárodním týmu s policisty z Rakouska; justiční orgány pak spolupracovaly i s kolegy z USA, Izraele, Švýcarska a Španělska.

Lobbista Marek Dalík
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

S plánem pořídit armádě nové transportéry přišla vláda Vladimíra Špidly v roce 2003. Odsouhlasila tehdy pořízení 240 nových transportérů. O dva roky později pak kabinet Stanislava Grosse (ČSSD) vypsal výběrové řízení, do kterého se přihlásilo sedm firem. Ve finále zůstaly finská Patria a rakouský Steyr. V lednu 2006 pak vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že transportéry koupí od firmy Steyr za 23,6 miliardy korun. Smlouvu s rakouskou firmou podepsal v červnu 2006 tehdejší ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU).

O rok později ovšem pandury nevyhověly testům a Topolánkova vláda rozhodla, že smlouvu se Steyrem vypoví. Den po rozhodnutí vlády ale premiér Topolánek řekl, že armáda transportéry potřebuje, ale ne takové množství. V roce 2008 už pandury testováním prošly a Topolánkův kabinet na jaře 2009 rozhodl o nákupu 107 strojů za 14,4 miliardy korun. Tisk později uvedl, že Česká republika nakoupila pandury čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž se výrazně lišily výbavou. Více než rok po podpisu smlouvy se o obchod začal zajímat česko-rakouský policejní tým. V květnu 2011 pak média zveřejnila výpověď rakouského manažera Stephana Szücse (čtěte zde), který byl v Rakousku veden jako utajený svědek. Dalík tehdy jeho slova o obřím úplatku označil za nesmysl.

Kauza nákupu pandurů je další z případů údajně problematických armádních zakázek, který česká policie a justice řeší. V květnu v Praze Městský soud nepravomocně zprostil viny exministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu armádních vozů Tatra. Před soudem naopak neskončil případ údajné korupce při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen, protože žalobci případ definitivně odložili