Česko si připomíná odkaz mistra Jana Husa

Praha – Česko si připomíná odkaz církevního reformátora, kazatele a rektora pražské univerzity Jana Husa. Středověká církev Husa nevnímala jako reformátora, ale jako kacíře. Této nálepky ho zbavil až papež Jan Pavel II. Vzpomínat na muže, který byl pro své názory upálen před 599 lety v německé Kostnici, budou především čeští evangelíci, protestanti a členové Církve československé husitské. 

Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Místo obvyklé latiny kázal česky, aby mu rozuměl hlavně prostý lid. „Jan Hus patří k historii a kultuře našeho národa, i po těch 600 letech je osobou, která svým příběhem oslovuje,“ řekl Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské. 

Hus ale za své myšlenky krutě zaplatil. V roce 1412 papež na reformního kněze uvalil klatbu a pražská teologická fakulta ho označila za bludaře. Hus své učení ale nikdy neodvolal. V ohni skončily nejdřív jeho knihy a 6. 7. 1415 i on sám. Církev nechtěla, aby po Husovi zbyla památka, jeho popel proto skončil v řece Rýnu. Jeho myšlenky ale plameny přežily, v Čechách posílily reformní hnutí kališníků.

Pro katolickou církev a Vatikán byl Jan Hus po staletí kacířem. To se změnilo až v roce 1999, kdy nad krutou Husovou smrtí projevil papež lítost. Neznamená to však jeho plnou rehabilitaci. Některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.

Husovu památku připomenou bohoslužby i kulturní akce

Husitská církev uctí Husovu památku odpoledne tradiční bohoslužbou v Betlémské kapli v Praze. Další bohoslužby a setkání jsou naplánovány do Husince u Prachatic, Kozího hrádku u Tábora a uskuteční se také řada akcí v Kostnici včetně zahájení nové stálé výstavy v Husově domě. 

Spolu s Českobratrskou církví evangelickou chystá husitská církev na příští rok oslavy Husova 600. jubilea. Husovské slavnosti se budou konat na Staroměstském náměstí v Praze a v přilehlých kostelích.

Matěj Hádek jako Jan HusK šestistému výročí upálení Jana Husa, které připadá na příští rok, natočí Česká televize historický film. Režisér Jiří Svoboda do titulní role obsadil Matěje Hádka, scénář napsala spisovatelka Eva Kantůrková. Více čtěte ZDE.


Církev československá husitská, stejně jako evangelické církve, vyzdvihují Husův stálý zřetel k autoritě bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost.  

Hus kritizoval hlavně vysoké církevní hodnostáře

Mistr Jan Hus káže liduHus káral nedostatky feudální společnosti a ostře kritizoval především vysoké církevní hodnostáře. Vzorem mu byl anglický reformátor Jan Viklef (John Wyclif), který vyzýval ke zbavení církve pozemkového majetku zásahem světské moci a k obnovení jejího apoštolského poslání.

V roce 1414 Hus odjel na koncil do Kostnice hájit své učení. Koncil označil některé články jeho spisů za kacířské. Hus je odmítl odvolat, a byl proto odsouzen a upálen. Jeho smrt urychlila české reformní hnutí, které přerostlo v husitskou revoluci.

Hus mimo jiné jako rektor pražské univerzity prosadil u krále Václava IV. hlasovací převahu českých mistrů proti cizincům a proti latině zdůrazňoval úlohu českého jazyka. Zjednodušil také český pravopis tím, že zavedl diakritická znaménka.