ODS chce služební zákon bez superúředníka, s TOP 09 plánuje obstrukce

Praha - Opozice předloží na mimořádné schůzi sněmovny vlastní verzi zákona o státní službě - bez instituce generálního ředitelství. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda ODS Petr Fiala. Podle jeho slov se snaží aktuální koaliční návrh státní správu zabetonovat. A to proto, aby v pozicích úředníků zůstali jen ti lidé, které tam po výměnách na ministerstvech dosadily ČSSD nebo hnutí ANO. Mimořádná schůze začne příští týden v úterý. Opozice už domlouvá společnou zdržovací taktiku.

Video Otázky Václava Moravce
video

Otázky Václava Moravce

Předseda ODS se obává, že lidé přijatí do státní správy současnou vládní garniturou, tam již zůstanou. „Nastavení státní správy tak, jak ho plánuje vláda pana premiéra Sobotky, bude znamenat zabetonování kamarádů a politických proponentů současné vlády v klíčových pozicích, a to až na čtrnáct let,“ prohlásil Fiala. Obává se zároveň, že nebude existovat způsob, jak by do státní správy mohli pronikat i lidé z jiných sfér.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale toto tvrzení rezolutně odmítá. I nadále podle něj musí být státní správa přístupná pro další lidi, kteří v ní sbírají například zkušenosti praxe, než půjdou do soukromého sektoru. „Nechceme státní správu zabetonovat, ale nutně ji musíme postavit na profesionálním základě,“ reagoval.

Generální ředitelem státní služby by mohl být náměstek některého ministerstva

K tomu by mohla pomoci i nově chystaná funkce generálního ředitele generálního ředitelství státní služby, kterou zavádí komplexní pozměňovací návrh služebního zákona. Touto osobou by měl být podle Sobotky člověk, který má schopnosti řídit a současně hluboké zkušenosti s fungováním státní správy. „Neměl by být spojen s některou konkrétní politickou stranou. Jeho profil by měl být profilem nestranického úředníka, který má dostatečné řídící schopnosti,“ uvedl premiér.

Spisy
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Karlheinz Schindler

V této pozici si tak umí představit někoho ze zkušených náměstků současných či minulých rezortů. „Na ministerstvu průmyslu byl dlouholetý náměstek (Václav) Petříček, na ministerstvu financí byl dlouholetý náměstek Eduard Janota. To jsou lidé, kteří nebyli spojeni s konkrétní politickou stranou, ale odváděli profesionální práci, na něhož se mohli spolehnout pravicové i levicové vlády. Typově by to mohl být někdo takový, pokud by měl ambici vést státní správu,“ upřesnil premiér.

Fiala: Generální ředitelství je chybný koncept

Opozice má ale na nově chystanou pozici odlišný názor. „Považuji generální ředitelství a nějakého superúředníka, který rozhoduje o všech dalších, za naprosto chybný koncept,“ poznamenal Fiala. Varoval také před tím, že se by se do řídících funkcí mohli dostat lidé blízcí ČSSD a ANO. Fiala řekl, že za první tři měsíce vlády Sobotky muselo skončit 500 úředníků a přijato bylo 700 lidí blízkých vládnoucím stranám. Statistiku prý občanští demokraté získali od jednotlivých ministerstev. Podle Fialy ODS na nadcházejícím jednání sněmovny podá pozměňovací návrh, kterým by byl ze zákona vypuštěn takzvaný superúřad.

Zároveň si Fiala stěžuje i na to, že koalice s nimi pozměňovací návrh dostatečně nekonzultovala a předložila ho až na konci června. „Máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali,“ konstatoval.

Generální ředitelství státní služby vznikne jako součást Úřadu vlády. Do budoucna se v jeho rámci počítá s 37 pracovními místy, na 20 pracovníků získá vláda v počátku peníze z evropských fondů. Dle návrhu by měl centrální úřad zajišťovat mimo jiné systemizaci a personalistiku správních úřadů, analýzu současného stavu, tvorbu metodik a služebních předpisů či školení vedoucích úřadů tak, aby byla „k 1. lednu 2016 zajištěna plná účinnost zákona“. Ředitelství dostane na starost i organizaci výběrových řízení na pozici ředitele a jeho zástupce, kteří by měli nastoupit v říjnu letošního roku, a dále na místa státních tajemníků, kteří by měli být jmenováni k 1. lednu 2015.


Klíčový zákon, který má upravit budoucí fungování státní správy, se dotkne zhruba 75 tisíců úředníků. Chybí v něm ale vyčíslení dopadů na rozpočet. Výhrady tak zaznívají i z koaličních řad. „Na to že to skrývá určité riziko, jsme opakovaně upozorňovali. KDU-ČSL opakovaně tvrdila, že dopad do rozpočtu bude v řádu miliard,“ uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek. Podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka je ale taková částka přehnaná: „Prvotní náklad se odhaduje řádově mezi 50 a 60 miliony korun a mělo by se to vrátit v lepším výkonu státní služby.“

Poslanci budou zákon schvalovat na mimořádné schůzi, která začíná příští týden v úterý. Sobotka předpokládá, že by schůze mohla trvat dva týdny. Opozice už domlouvá společnou zdržovací taktiku. Například místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek hodlá kolegy ze sněmovny důkladně seznámit se všemi systémy služebních zákonů v zemích EU. S ODS budou představovat i vlastní návrh. Premiér předpokládá, že to opozice s obstrukcemi nebude přehánět. Koalice proto nechce na mimořádné schůzi zakazovat přestávky, nebudou se ani krátit lhůty pro vystoupení.

Zákon o státní službě se podle odhadů dotkne 70 000 až 80 000 úředníků. Parlament by ho mohl schvalovat v létě. Sobotka nedávno ve sněmovně řekl, že služební zákon musí být účinný k 1. lednu příštího roku, jinak bude ohroženo čerpání evropských dotací.