Praha – Soudům po celé ČR schází až třetina přísedících – jde o členy soudních senátů z řad laické veřejnosti, kteří se podílí na rozhodování. Funkce je dobrovolná, volená zastupitelstvem a v České republice se přílišnému zájmu netěší. Počet přísedících klesá dlouhodobě, za poslední čtyři roky jich ubyla asi tisícovka. Ti současní musejí svou funkci vykonávat i nad rámec zákonem stanovených limitů.
Přísedících jako šafránu – laici nemají zájem soudit
Přísedící jsou laici, jejichž konkrétní zapojení do rozhodovací činnosti soudu spočívá v zasedání v tříčlenných soudních senátech, přičemž vždy dva přísedící doplňuje jen jeden profesionální soudce. Ten sice senátu předsedá, ale při poradě o rozsudku ho mohou přísedící přehlasovat, neboť platí rovnost hlasů. Ve skutečnosti přiznávají, že fungují především jako poradci.
Základní fakta o přísedících:
- přísedící musí mít státní občanství ČR, úplnou svéprávnost a bezúhonnost, zároveň také zkušenosti a morální vlastnosti zaručující řádný výkon funkce
- musí mu být minimálně 30 let
- přísedící jsou voleni do funkce na dobu čtyř let
- volí je zastupitelstva obcí v případě okresního soudu, krajská v případě krajských soudů
- pro výkon funkce musejí po svém zvolení složit slib do rukou předsedy příslušného soudu
Třeba úřednice Šárka Pěkná se stala soudkyní z lidu nedávno, překvapila ji zdlouhavost jednání, kdy se musí neustále odkládat z různých důvodů. Stala se přísedící především proto, aby pomohla radnici, na které je zaměstnána. Jsou to totiž právě města, která musejí podle zákona dobrovolníky hledat.
Zákon počítá s účastí přísedících u soudu 20 dní do roka, u toho litoměřického ale musejí kvůli nedostatku zasedat v podstatě každý týden. Martina Skoková z magistrátu v Litoměřicích zmiňuje, že oslovení lidé někdy ztrácejí zájem ihned s prvními informacemi o tom, co funkce obnáší. Za den u soudu dostane přísedící odměnu 150 korun a náhradu mzdy. U procesu musí vydržet až do konce, jinak celé soudní řízení musí začít od začátku.