Česko si připomíná sté výročí začátku 1. světové války

Praha  Česko si připomíná sté výročí začátku první světové války. Velká válka zasáhla téměř celý svět a zahynulo v ní zhruba deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenském Sarajevu, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před ním. Pietní akty se dnes konají například ve Štěpánově u Olomouce, Ratenicích na Kolínsku nebo ve Valticích na jihu Moravy.

Bezprostřední příčinou první světové války byl podle většiny historiků sarajevský atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který 28. června 1914 spáchal bosenskosrbský politický aktivista Gavrilo Princip. Ani 100 let od vypuknutí první světové války se Srbsko nechce spokojit s historickou rolí původce světového konfliktu, jako důkaz dokonce bosenskosrbští archiváři zveřejnili dopis poukazující na to, že Vídeň plánovala válku už rok před sarajevským atentátem. 

Nicméně po sarajevském atentátu následovalo rakousko-uherské ultimátum Srbsku s přísnými požadavky, například vydání všech, kteří měli s činem cokoli společného. Srbsko sice částečně ustoupilo, ale v plném rozsahu nemohlo ultimátum přijmout, pokud nechtělo ztratit suverenitu. „To ultimátum bylo formulováno tak, aby bylo odmítnuto a aby došlo k preventivní válce proti Srbsku,“ komentoval balkanista František Šístek z historického ústavu Akademie věd. 

Už 26. července povolalo Rakousko-Uhersko první záložníky a o dva dny později vyhlásilo Srbsku válku. Pár hodin na to už rakouské dunajské loďstvo ostřelovalo Bělehrad. „Myslím, že se můžeme obrátit k tomu listu, který zaslal papež svatý Pius X. Františku Josefovi –přísahám ti, zastav válku. Jednání je zapotřebí,“ komentoval dnes kardinál Dominik Duka.

Výzva, kterou napsal papež těsně před svou smrtí evropským státníkům, ale zůstala nevyslyšená. Německo vyhlásilo válku Rusku a Francii, o pár dní později se k Berlínu přidává Rakousko-Uhersko. Z původně balkánského konfliktu se stává Velká válka, která skončila až 11. listopadu 1918 podpisem příměří u francouzského Compiegne. 

Válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Skončily staré monarchie (Rakousko-Uhersko, osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka také přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly USA a postupně se začaly rozpadat koloniální říše. 

Čeští vojáci hromadně přebíhali k Srbům

Během první světové války musel do armády narukovat milion českých mužů. Bojovali na srbské frontě, v Rusku a v Itálii. Domů se jich nevrátilo skoro 140 tisíc. České a slovenské vojáky v Srbsku i po 100 letech připomínají desítky památníků, například v Kragujevci. Podle místní legendy čeští vojáci odmítli střílet zdejší lidi. „Demonstrativně odložili zbraně, nechtěli střílet na Srby. Proto je rakouskouherští vojáci postříleli společně se srbskými obyvateli,“ uvedl Momčilo Paunovič amatérský historik z Rudniku.   

„Slováci a Češi se během první světové války, už v roce 1914, masivně vzdávali srbské armádě. Hodně z nich pak bojovalo se Srby jako dobrovolníci,“ uvedl srbský historik Nenad Džurdževič. Srbské ztráty během první světové války ale byly mnohem vyšší, a to hlavně mezi civilisty. „Srbské království tehdy ztratilo 1,2 milionu lidí. Když si ale uvědomíte, že to byla čtvrtina veškerého obyvatelstva, tak to je strašné číslo,“ uvedl Džurdževič.