Spor o autorství amnestie by mohl skončit smírem

Praha  - Smírnou cestou by mohl skončit spor o autorství textu loňské amnestie Václava Klause. Soud dnes projednal žalobu bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa, kterému vadí tvrzení Hradu, že spoluautorem textu je on sám. Obě strany se ale na návrh soudkyně dohodly, že se pokusí vyřešit celou věc smírem. Dohoda by měla vyústit ve společné prohlášení, které by 25. srpna měl schválit soud.

Strany sporu soudkyně Veronika Křesťanová vyzvala k uzavření smíru. „Tento spor je sporem o popření otcovství, s tím, že dítětem je zde rozhodnutí prezidenta o amnestii,“ podotkla. Zároveň Hasenkopfa upozornila, že vzhledem k stávající judikatuře by jeho žaloba zřejmě nemohla dopadnout na Zemana, ale pouze na stát, konkrétně na Kancelář prezidenta republiky. Soud bude pokračovat 25. srpna, kdy se strany buď dohodnou na znění společného prohlášení a spor se uzavře, nebo k smíru nedojde a začne samotné soudní jednání s dokazováním.

  • Pavel Hasenkopf, bývalý hradní právník: „Dospěli jsme k tomu, že se možná můžeme dohodnout.“
  • Marek Nespala, právní zástupce Hradu: „My jsme se dohodli, že se pokusíme dohodnout. To znamená, že zcela v souladu s občanským soudním řádem přichází stádium takzvaného smírčího řízení, kde budeme osekávat možné hrany onoho sporu (…) Nikdy jsme netvrdili, že finální znění textu je dílem žalobce (Hasenkopfa).“

Spor o autorství amnestie se rozhořel poté, co kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář prohlásil, že za finálním textem amnestie stojí tři autoři - Pavel Hasenkopf, Ladislav Jakl a někdejší hradní vicekancléř Petr Hájek. Všichni to odmítli. Toto tvrzení později převzal i prezident Zeman. Ten navíc Hasenkopfa výslovně nazval hlavním autorem kontroverzního aboličního článku, který zastavil trestní stíhání přesahující dobu osmi let.

Pavel Hasenkopf již delší dobu tvrdí, že autorem kontroverzního textu není. Podle něj jim je Zdeněk Koudelka, právník, který byl v té době na stáži na ministerstvu spravedlnosti. V žalobě na ochranu osobnosti požadoval Hasenkopf „veřejné uvedení věci na pravou míru“ a finanční zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun.

Žaloba Pavla Hasenkopfa
Zdroj: facebook.com

Hasenkopf prý žalobu sestavoval od srpna do října loňského roku poté, co se mu Mynář odmítl omluvit a sdělit jména zaměstnanců prezidentské kanceláře (KPR), kteří jej označili za spolutvůrce amnestie.

Autorství amnestie - horký brambor

  • 18. ledna 2013 - Lubomír Zaorálek (ČSSD) požádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím prezidentskou kancelář, aby zveřejnila, kdo se podílel na přípravě amnestie. 
  • 19. ledna 2013 - Lidové noviny napsaly, že amnestie vznikala v okruhu tří lidí: prezidentova tajemníka Ladislava Jakla, jediného právníka ve sboru interních poradců Pavla Hasenkopfa a bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelky. 
  • 2. března 2013 - Klaus deníku Právo řekl, že autorem amnestie byl on sám. O rozsahu amnestie se prý radil s nejbližšími spolupracovníky a vyžádal si i odhad ministerstva, kolika lidí se dotkne. 
  • 27. dubna 2013 - Vratislav Mynář, kancléř nové hlavy státu Miloše Zemana, médiím sdělil, že autorem textu byli Ladislav Jakl, Petr Hájek a Pavel Hasenkopf. Všichni tři toto tvrzení odmítli. 
  • 1. května 2013 – Podle Hasenkopfa amnestii připravilo ministerstvo spravedlnosti. Připustil sice, že první verzi vypracoval on sám, konečná podoba amnestie však prý byla zcela jiná. Ministr spravedlnosti to odmítl.
  • 4. května 2013 - Exprezident Klaus zopakoval, že autorem amnestie byl on. Hasenkopf zveřejnil mail od Ladislava Jakla, v němž Hasenkopfa žádal „o vypracování jednoho z možných řešení amnestie“. Jakl nepopřel, že e-mail poslal. 
  • 5. května 2013 - Hasenkopf oznámil, že prezidentské kanceláři předal důkazy o autorství amnestie. 
  • 6. května 2013 - Prezident Zeman označil Hasenkopfa za jednoho ze spoluautorů amnestie. Podle Zemana se podílel zejména na kontroverzním aboličním článku. Hasenkopf naopak naznačil, že amnestii napsal Zdeněk Koudelka.
  • 29. listopadu 2013 - Hasenkopf podal žalobu na Zemana i Mynáře.

Z českých věznic bylo v důsledku amnestie propuštěno zhruba šest a půl tisíce odsouzených. Na základě aboličního článku byla do konce března zastavena trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách. Rozhodnutí se týkala i některých rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami.