Diskuse o služebním zákonu se přesouvá na pondělí

Praha – Koalice se s opozicí dál pře o podobu služebního zákona. Výsledkem dnešního jednání je dohoda, že se zástupci všech parlamentních stran sejdou znovu v pondělí večer. Jednat se bude nejspíš i v dalších dnech a premiér nabízí první ústupky, například superúředník by mohl mít místo sedmiletého mandátu jen tříletý. Mimořádná schůze sněmovny, na které se měl zákon schválit, je přerušena a bude pokračovat příští pátek. Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier pohrozil, že pokud nezačne od nového roku služební zákon platit, stát by musel na státní službu vynakládat nejméně o pět miliard korun víc.

Video Události: Služební zákon
video

Události: Služební zákon

Pokud se nestihne nový služební zákon schválit, bude příští rok účinný starý zákon z roku 2002. Podle něj by stát musel úředníkům vyplácet příplatek za státní službu. Novela s příplatkem, stejně jako například výsluhami, nepočítá.

Stanjura: „Dienstbier to blbě napsal“

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nařkl pravicovou opozici z toho, že se najednou nechová rozpočtově odpovědně, když chce přijetí novely zablokovat. „Pokud vaše úsilí o obstrukce bude úspěšné, zákon bude mít mnohem větší dopady na rozpočet, než pokud by byla novela schválena,“ řekl.

Na pondělní schůzce se budou probírat výhrady opozice vůči zákonu. Premiér později připustil, že je možná diskuse i o úpravách týkajících se generálního ředitelství, jak opozice požaduje – například o zkrácení funkčního období šéfa tak, aby se ten další vybíral po příštích volbách. Mandát by se zkrátil ze sedmi na tři roky. Sobotka ale stále trvá na tom, aby zákon platil už od ledna příštího roku. 

Zástupci TOP 09 a ODS zdůraznili, že původní zákon nechtějí. „Naším cílem není, aby byl účinný, víme, že má horší rozpočtové dopady. Jiří Dienstbier ale nesmí prosazovat to, co tak blbě napsal,“ uvedl šéf klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura.

Video Sobotka: Všichni v Evropě pospíchají na čerpání - a my se hádáme
video

Sobotka: Všichni v Evropě pospíchají na čerpání - a my se hádáme

Česko - které jako jediná země EU dosud nemá účinnou legislativu týkající se postavení státních úředníků - se zavázalo, že zákon bude platit od ledna 2015. To je také podmínka pro schválení operačních programů nutných pro čerpání z evropských fondů. Pokud nebude zákon schválen, mohlo by to čerpání ohrozit. Premiér Sobotka například varoval, že by Česko mohlo přijít o jednu stavební sezonu.

Česko se zavázalo, že zákon bude účinný od ledna. To je také podmínka pro schválení operačních programů nutných pro čerpání. „Nestrašme se pořád tím Bruselem. Chceme dobrý zákon pro Českou republiku,“ zdůraznil Stanjura. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) připomněla, že datum si stanovilo samo Česko, a nejde tedy o ultimátum ze strany Unie. „Právě proto, že jsme si ho tam dali my jako tvrdý termín, protože jsme ho chtěli a chceme dodržet, tak by mohl být prostor vyjednat ještě nějaký posun,“ řekla ČT Jourová. Jednání ale zatím nejsou na pořadu dne. 

  • Hádky ve sněmovně: Prochází česká politika úpadkem? Podle Daniela Kroupy, někdejšího poslance Federálního shromáždění a bývalého senátora, tomu vše nasvědčuje. „Za mě převažovala ve sněmovně argumentace, lidé se poslouchali, skoro všem šlo o to, provést co nejrychleji reformy… Ale když jsem později jako senátor šel do sněmovny předkládat nějaký zákon, tak jsem nepoznal, jestli je přestávka, nebo jestli se už jedná. Lidé hlučeli, neposlouchali jeden druhého a bylo to trapné,“ uvedl Kroupa ve čtvrtečních Událostech, komentářích. 

Některé body celkové novely dosud neúčinného služebního zákona:

  • Vznikne Generální ředitelství státní služby při Úřadu vlády. V čele bude generální ředitel, kterého jmenuje vláda na návrh premiéra na sedm let na základě výběrového řízení. Konkurzu se mohou účastnit jen státní zaměstnanci, kteří mj. dosáhli věku 40 let.
  • Na ministerstvech a na Úřadu vlády budou působit státní tajemníci, v ostatních institucích vedoucí služebního úřadu. Budou mj. řídit organizační věci služby a odměňování úředníků. Státní tajemníci budou jmenováni na sedm let na základě výběrového řízení, uchazeči budou moci být jen vedoucí státní zaměstnanci s nejméně čtyřletou praxí v posledních osmi letech.
  • Ministři budou moci mít nejvýše dva takzvané politické náměstky, k jejich úkolům bude patřit například zastupování ministrů na schůzích výborů a komisí parlamentních komor. Odborní náměstci budou řídit sekce, jmenuje je státní tajemník na základě výběrového řízení. 
  • Státní službu budou vykonávat úředníci na dobu neurčitou, na určitou dobu se budou přijímat lidé, kteří zatím nevykonali úřednickou zkoušku.
  • Mezi povinnosti státních zaměstnanců bude patřit dodržování zákazu přijímání darů nebo jiných výhod v souvislosti s jejich prací v hodnotě nad 300 korun.

Co vadí ODS a TOP 09 na stávajícím návrhu novely podle Zbyňka Stanjury:

  • Generální ředitelství nemá vůbec vzniknout - „Úřad je zbytečný, kompetence, které má generální ředitelství mít, mohou vykonávat už dnešní ministerstva. O počtu pracovních míst může rozhodovat ministerstvo financí, na ministerstvu vnitra se rozhoduje o státní správě jako celku, některé kompetence by mohly být tam. Školení a zkoušky úředníků by mohly dělat univerzity…“

  • Prostupnost - „Do státní správy mají mít šanci přijít i lidé zvenku, nejen ti, kteří tam již jsou. Úspěšní lidé z privátních firem, z obecních úřadů, krajských úřadů, z akademické sféry. Pokud by prošel tento návrh zákona, nikdy se tam nedostanou. Na rozhodujících pozicích pak stále stejných 15, 16 lidí, kteří mezi sebe nikoho nepustí.“

  • Jeden typ náměstků - „Každý náměstek ministra má zodpovídat za část úřadu, ne aby neměl co dělat.“

  • Plné výhody pro úředníky mají platit až po čtyřech letech. Vládní koalice navrhuje nyní tři roky.