Registrovaným partnerům se otevírá cesta k adopci dítěte svého protějšku

Praha - Registrovaní partneři by si v budoucnu mohli adoptovat dítě svého protějšku. Počítá s tím novela, kterou dnes předložilo několik poslanců. Nejprve ji ale dostane k projednání vláda. Adopce cizích dětí ale i nadále možná nebude.

Podle návrhu by si žena či muž mohli osvojit dítě svého partnera, pokud má v rodném listu uvedeného jen jednoho rodiče nebo pokud jeho druhý rodič o dítě nepečuje a dá souhlas s osvojením dítěte. O adopci by rozhodoval soud. Pokud by dětem bylo víc než 12 let, museli by s osvojením také souhlasit.

Novelu představila poslankyně hnutí ANO a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Radka Maxová. Všichni odborníci se podle ní shodují na tom, že dětem z registrovaných rodin nehrozí žádné narušení sexuální orientace ani identity. Stejné je to i u postavení ve školním či jiném kolektivu. Podle Maxové je důležité zamyslet se především nad tím, jaké vzory si mají děti z rodin odnést: „Mají zažít především láskyplný vztah a fungující komunikaci uvnitř vztahu. Sdílení dobrého, ale i přirozené projevy nepohody a řešení problémů.“

Pod novelu se dosud podepsalo dvanáct poslankyň a poslanců z ANO, ČSSD, TOP 09 a KSČM. Je mezi nimi například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) nebo místopředsedkyně Jaroslava Jermanová (ANO). Další zákonodárci by se měli přidat na pátečním jednání dolní komory, kde autoři novelu předloží.

Stejný návrh předložila skupina poslanců už loni na jaře. Kvůli pádu vlády a rozpuštění dolní komory ale předloha spadla pod stůl. Maxová věří, že nynější norma bude mít dostatečnou podporu zákonodárců a mohla by začít platit příští rok. Děti, které vyrůstají se dvěma matkami či dvěma otci, mohou nyní oficiálně mít jen jednoho rodiče. Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) už několik let upozorňuje na to, že to takzvaným duhovým rodinám komplikuje život.

Tereza: Mám husí kůži z toho, že moje žena nemá k dítěti žádná práva

Roční dceru Sáru spolu mají například Tereza a Pavla Mikšaníkovy. Biologickou matkou holčičky je Tereza. „Mám až husí kůži z toho, že moje žena nemá k dítěti žádná práva,“ podotýká s tím, že kdyby se s ní něco stalo, Sára by zůstala pro úřady oficiálně bez rodičů. Problémy ale mohou nastat i v nemocnici nebo jednou ve školce. „Mohou se k nám zachovat způsobem, který vlastně říká zákon: 'Pro mě nejste nic, pro mě jste dva rozdílní lidé a toto dítě je jen biologických rodičů,'“ obává se Tereza. Změnou zákona by ale obě matky nebo oba otcové měli k dítěti i vyživovací povinnost. V případě rozpadu jejich partnerství by se tak péče o dítě řešila jako při rozvodu manželů.

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 vyrůstalo v českých homosexuálních domácnostech přes devět stovek dětí. V rodinách registrovaných partnerů jich bylo téměř pět desítek, ostatní žily u „nesezdaných“ párů.

CVVM: Adopce homosexuálů podporuje 45 procent Čechů

Pro to, aby gayové či lesby měli právo adoptovat dítě svého partnera či partnerky, je podle červnového průzkumu CVVM 58 procent Čechů a Češek. Celkem 45 procent lidí míní, že by měli mít také právo osvojit si děti z dětských domovů a kojeneckých ústavů. V roce 2005 přitom právo na adopce přiznávala homosexuálům jen asi pětina lidí, loni to byla třetina.

Adopci dětí homosexuálními páry podporuje i ombudsmanka Anna Šabatová. Děti rodičů stejného pohlaví podle ní nemají problém s okolím. V Interview ČT24 také uvedla, že zákaz adopce považuje za diskriminační a protiústavní. Zákon o registrovaném partnerství by se podle ní měl změnit tak, aby adopci dětí umožnil. České společnosti by zároveň prospěla širší diskuse o tomto tématu.

  • Zatímco osvojit si dítě naše zákony gayům a lesbám neumožňují, vstupovat do pěstounské péče mohou: Náhradní rodiče hledali marně, teď je vychovávají dva tátové, natáčeli Reportéři ČT – více čtěte zde