Praha – Poslanecká sněmovna podle očekávání přerušila projednávání služebního zákona do 27. srpna. Vláda do té doby předloží pozměňovací návrh dojednaný s částí opozice. Na Úřadu vlády například po dohodě nevznikne generální ředitelství státní služby – většina kompetencí naopak připadne ministerstvu vnitra. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) po změnách odmítl na novele dál pracovat. Státní správa podle něj nebude dostatečně odpolitizovaná, na úpravy novely ale vyčlenil dva své legislativce. Vláda věří, že do konce srpna stihne změny do zákona zapracovat.
Na změny ve služebním zákoně má vláda čas do konce srpna
Dnešní jednání sněmovny o služebním zákoně trvalo asi minutu. Předseda sněmovny Jan Hamáček jen oznámil, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přerušuje schůzi do středy 27. srpna. „Děkuji vám za účast a přeji hezký zbytek dne,“ dodal. V jednacím sále bylo přihlášeno asi 50 z 200 poslanců, někteří ani nestačili do jednacího sálu dojít. Zákon je nyní ve třetím čtení, tedy před závěrečným schvalováním. Pokud strany dodrží středeční dohodu, vrátí 27. srpna předlohu zpět do druhého čtení, aby do ní mohly vložit dojednaný kompromis.
Novelu služebního zákona si můžete přečíst zde.
Novela služebního zákona čelila dlouho kritice opozice. ODS a TOP 09 vadil především navrhovaný vznik generálního ředitelství státní služby. Hrozily, že pokud v zákoně zůstane, pak prostřednictvím obstrukcí schválení zákona neumožní. Obě strany sporu nakonec zasedly k jednacímu stolu a dohodly se na kompromisu, který generální ředitelství ze zákona vypouští a přináší i další změny.
Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) ale po změnách odmítl na novele dál pracovat. Se Sobotkou se ale dohodl, že na práci uvolní dva své lidi. S ústupkem vlády ale nesouhlasí ani komunisté a Úsvit. „Zcela nelogicky posilují ministerstvo vnitra do mocenského orgánu, který jsme tady nikdy neměli,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Rozhodnutí koalice zaskočilo i odbory. Jen pár hodin po dohodě poslaly ministrům otevřený dopis, ve kterém kritizují absenci nezávislého orgánu státní správy.
Na přípravu služebního zákona má vláda necelé tři týdny (zdroj: ČT24)
Z dojednaného kompromisu není nadšený ani prezident Miloš Zeman. „Pan prezident se bude novou verzí služebního zákona podrobně zabývat, a to zejména z hlediska, zda nedává příliš velký prostor politickým nominantům na úkor lidí s odbornými schopnostmi,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Jaký bude další Zemanův postup, se podle něj rozhodne po prezidentově návratu z dovolené.
Zákon o státní službě se dotkne 65 až 80 tisíc úředníků
Vláda ale svůj postup hájí. Kompromis, který uzavřela s pravicovou opozicí, je podle ní přínosem pro Česko. „I odbory by nevítaly, pokud by Česká republika zaspala při čerpání evropských prostředků, protože by to znamenalo ztrátu investic a ztrátu pracovních míst,“ podotkl premiér Bohuslav Sobotka. O služebním zákonu nicméně plánuje s odbory jednat, a to nejpozději na setkání tripartity na začátku září.
Podle odhadů se zákon o státní službě dotkne 65 až 80 tisíc úředníků. Má začít platit od 1. ledna 2015. Platit ale mohl už dávno, v roce 2002 ho předkládala Zemanova vláda, úspěšně prošel parlamentem a vyšel i ve Sbírce zákonů. Jeho účinnost ale politici neustále kvůli finanční náročnosti zákona odsouvali. Vlastní verzi pak připravila i Nečasova a Rusnokova vláda, ty ale nikdy nevešly v platnost.
Výsledky dohody mezi koalicí a pravicovou opozicí:
- Nevznikne generální ředitelství státní služby, kompetence převezme ministerstvo vnitra.
- Náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra bude jmenovat vláda na šest let, funkční období se nebude moci opakovat.
- Náměstek pro státní službu nebude mít personální pravomoci nad státními tajemníky. Jmenovat a odvolávat je bude vláda na návrh ministrů. Funkční období bude pětileté.
- V zákoně zůstanou dva typy náměstků na ministerstvech: Političtí – dosazení ministrem – a odborní (státní tajemníci) jmenovaní vládou.
- Úřednické zkoušky nebudou muset skládat úředníci, kteří jsou ve službě již čtyři roky, původní návrh zněl na tři roky.
- Ministerstvo financí bude sdílet pravomoc s ministerstvem vnitra, oba resorty budou připravovat systemizaci státní správy.
- Na ministerstvo vnitra přejdou kompetence týkající se personalistiky, metodiky výkonu státní správy, vzdělávání a pravomoci odvolacího místa v rámci správního řízení.