V Česku žije 150 tisíc dětských dlužníků. Sněmovna řeší, co s tím

Praha - Podle odhadů žije v České republice 150 tisíc dětských dlužníků. Nejčastější příčinou dluhu je nezaplacený poplatek za odpad nebo jízda načerno. Poslanecká sněmovna nyní projednává novelu zákona, která by mohla zadlužování dětí částečně zastavit.

Legislativa obcím od roku 2002 umožňuje vymáhat poplatky za odpad i na nezletilých. Změnu by mohl přinést zákon o místních poplatcích, který v prvním čtení projednává Poslanecká sněmovna; novela navrhuje, aby rodiče měli zákonnou povinnost poplatky za své děti platit. V současnosti tomu tak není a obce si mohou vybrat, po kom budou žádat peníze.

Dva příklady z Brna. Rodiče neplatiči a zadlužené děti

Zejména děti z dětských domovů se kvůli stávající úpravě propadají do dluhové pasti. Jako příklad může sloužit příběh Hany Dufkové, které v dětském domově v Tišnově žila třináct let, trvalé bydliště ale měla vedené na své staré adrese v Brně. Rodiče za ni poplatky několik let neplatili a Hana se krátce po svých osmnáctých narozeninách dozvěděla, že Brnu dluží víc než šest tisíc korun za svoz odpadu.

„Vnímám to jako nespravedlnost. Dítě odchází z domova a v tu chvíli má na krku exekuci,“ uvádí ředitelka tišnovského domova Hana Štrajtová. Magistrát se ale hájí tím, že až do loňského roku musel ze zákona vymáhat poplatky po všech obyvatelích bez rozdílu, protože teprve loni získal možnost výběru.

Přísné postupy proti dětským neplatičům přitom postihly i devatenáctiletou Barboru; matka za ni poplatky Brnu neplatila od jejích devíti let, a když dívka opouštěla dětský domov, měla na krku dvacetitisícový dluh. „Město s ní o tom osobně nekomunikovalo a ona se v okamžiku své zletilosti dozvěděla, že má platit několik tisíc korun městu, kde od dětství nežila,“ podotýká advokátka Alena Vlachová.

Barbora nakonec proti placení bojovala u soudu a vyhrála. Její případ byl první svého druhu, který krajský soud v Brně řešil. „Přišlo nám nefér, aby nezletilé děti, které nemají vlastní finanční prostředky, byly nuceny platit své dluhy poté, co nabudou zletilosti,“ uvádí soudce Petr Šebek.

Za jízdu načerno dvacet tisíc dluh

Právě advokátka Vlachová se na problematiku malých dlužníků se snaží upozornit. Stojí za projektem Děti bez dluhů, zdarma zastupuje nezletilé klienty, kteří mají zaplatit desítky tisíc korun, a usiluje o změnu legislativy, která obcím umožňuje žádat po dětech peníze. Zabývá se přitom nejen dluhy za popelnice, ale i za jízdu načerno; takových případů řeší jedenáct (vedle odpadu patří mezi nejčastější) a upozorňuje na případ z Plzně.

Na západě Čech soud za jízdu na černo odsoudil sedmileté dítě nejen k zaplacení pokuty, ale i k dalším osmi a půl tisícům za náklady řízení. Dítě (později umístěné do dětského domova) se následně dostalo až do exekuce a v současnosti má z jedné nezaplacené jízdenky dvacetitisícový dluh. Vlachová přitom uvádí, že soudci nemusí uznat nárok žalobců na náhradu nákladů řízení.

Většina měst navíc nebere ohled na to, jestli kromě jízdenky nechybí černému pasažérovi taky občanka. „U dětí je postup je stejný jako u ostatních cestujících. Přepravní kontrola probíhá standardním způsobem,“ potvrzuje Dopravního podniku hlavního města Prahy Jiří Štábl. Výjimku přitom představuje právě zmíněná Plzeň, kde dítě do patnácti let dostane nižší, dvousetkorunovou pokutu – pokud ji zaplatí na místě.